ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.238.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 238/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. 2. 2003 o dovolání, které podal obviněný T. P. H., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2002, sp. zn. 61 To 323/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 31 T 140/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný T. P. H. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 8. 2002, sp. zn. 61 To 323/2002, jímž bylo podle §256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 4. 2002, sp. zn. 31 T 140/2001. Dovolání podal v rozsahu odpovídajícím výroku o vině a v důsledku toho i výroku o trestu. Odkázal na důvod dovolání stanovený v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. Podstatou jeho námitek byl nesouhlas s tím, jak soudy hodnotily výpověď svědkyně Z. K., jaké zjištění z ní vyvodily a jak Obvodní soud pro Prahu 4 postupoval při provádění důkazu výslechem této svědkyně. Obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a aby ve věci sám rozhodl.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden
v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání lze podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Takto vymezený dovolací důvod znamená, že dovoláním je možné namítat nesprávnou právní kvalifikaci skutku zjištěného soudem, avšak není možné namítat nesprávnost samotných skutkových zjištění, vadné hodnocení důkazů, nesprávnost postupu při provádění důkazů apod. Právní posouzení skutku je jednou z možných forem hmotně právního posouzení. Tím se rozumí ta část rozhodování soudu, která spočívá v tom, že soud svá skutková zjištění subsumuje pod nějaká ustanovení h m o t n é h o práva, typicky pod ustanovení trestního zákona. Činnost soudu, která spočívá
v provádění důkazů, v jejich hodnocení a v tom, že soud z důkazů vyvozuje skutková zjištění, nemá tento charakter a je p r o c e s n í m postupem upraveným zejména ustanoveními §2 odst. 5, 6 tr. ř., resp. dalšími ustanoveními trestního řádu o provádění jednotlivých úkonů jako důkazů. Z toho vyplývá, že dovoláním se lze domáhat změny právní kvalifikace skutku, jak ho zjistil soud, nikoli však změny skutkových zjištění soudu. Přípustné tedy jsou jen p r á v n í námitky uplatněné ve vztahu k tomu skutkovému stavu, který byl zjištěn soudem.
Obviněný založil své dovolání na s k u t k o v ý c h námitkách, jimiž se domáhal změny skutkového stavu zjištěného soudy, a teprve ve vztahu ke změněnému skutkovému stavu dovozoval, že z jeho strany nešlo o trestný čin.
Obviněný byl uznán vinným trestným činem nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek podle §187 odst. 1 tr. zák. Trestný čin podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 4, ze kterého pak vycházel v napadeném usnesení i Městský soud v Praze, spočíval v podstatě v tom, že obviněný po dohodě se Z. K. a dalšími dvěma osobami zakoupil za účelem společného užití přesně nezjištěné množství heroinu, přičemž při kontrole policejní hlídkou Z. K. odhodila 3 ks tzv. psaníček
s heroinem a obviněný odhodil 1 ks tzv. psaníčka s heroinem. Podle zjištění soudů obviněný opatřil Z. K. heroin v množství odpovídajícím 3 ks tzv. psaníček. Soudy toto zjištění opíraly o výpověď svědkyně Z. K., což se stalo předmětem námitek obviněného pojatých do dovolání. Těmito námitkami se obviněný domáhal v podstatě toho, aby v souladu s jeho obhajobou bylo zjištěno, že koupil pouze 1 ks tzv. psaníčka pro svou vlastní potřebu a že svědkyni Z. K. žádný heroin neopatřil. Teprve ve vztahu k takto změněnému skutkovému stavu obviněný namítal, že nejde o trestný čin.
Z uvedeného je zřejmé, že námitky obviněného nenaplňují deklarovaný zákonný dovolací důvod, protože nejsou vztahovány k právnímu posouzení skutkového stavu zjištěného soudem, ale k právnímu posouzení jiného skutkového stavu. Obviněný tudíž primárně sleduje změnu skutkového stavu, což však nekoresponduje s dovolacím důvodem podle
§265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Nejvyšší soud proto odmítl dovolání obviněného podle §265i odst. 1 písm. b)
tr. ř., aniž na jeho podkladě přezkoumal napadené usnesení a předcházející řízení, tj. i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, z hledisek uvedených v §265i odst. 3 tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec