ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.241.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 241/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 2. 2003 o dovolání obviněného V. Z., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 7 To 182/02, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 5 T 32/2001 takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného V. Z. odmítá .
Odůvodnění:
Obviněný V. Z. podal prostřednictvím obhájce v zákonné lhůtě dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2002, sp. zn. 7 To 182/02, jímž bylo podle
§256 tr. ř. zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 14. 1. 2002, sp. zn. 5 T 32/2001.
Obviněný v dovolání odkázal na dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. g)
tr. ř. Namítl, že závěr o jeho vině trestným činem ublížení na zdraví podle §221 odst. 1 tr. zák. je založen na jednostranném hodnocení provedených důkazů v jeho neprospěch. Protože skutková zjištění nemají spolehlivou oporu ve výsledcích dokazování, není podle něj správné ani právní posouzení jeho jednání. Navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a aby Městskému soudu v Praze přikázal věc
v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
Nejvyšší soud shledal, že obviněný V. Z. podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
V mezích tohoto dovolacího důvodu lze namítat, že skutek zjištěný soudem byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoliv o trestný čin nejde nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Z dikce citovaného ustanovení plyne, že dovoláním je možné vytýkat výlučně vady právní; nelze namítat vady skutkové, tj. vadné hodnocení důkazů či nesprávnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, apod. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž je opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Z obsahu podaného dovolání vyplývá, že obviněný uplatnil pouze námitky, které směřovaly proti způsobu, jakým byly hodnoceny provedené důkazy, a proti správnosti skutkových zjištění, která učinil Obvodní soud pro Prahu 8 a z nichž vycházel
v napadeném usnesení i Městský soud v Praze. Zevrubně rozváděl důvody, pro které nebyla podle jeho přesvědčení objektivně hodnocena výpověď poškozené Z. P. a svědkyně MUDr. I. H. Soudy podle něj pominuly řadu důkazů, které zpochybňovaly věrohodnost výpovědi poškozené, a naopak bez opory v provedených důkazech neuvěřily výpovědi svědkyně H., která potvrzovala jeho obhajobu. Uváděl-li obviněný
v dovolání, že „… podle jeho názoru skutkový stav vymezený v napadených rozhodnutích neobjasňuje některé potřebné skutkové otázky pro použitou právní kvalifikaci“, neuplatnil jedinou námitku, vztahující se k právnímu posouzení skutku. Z charakteru námitek je evidentní, že vytýkané vady mají povahu vad skutkových.
Ačkoli tedy obviněný deklaroval dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., uplatnil ve skutečnosti námitky skutkové, které nejsou způsobilé obsahově naplnit nejen tento dovolací důvod, ale ani žádný jiný důvod dovolání podle §265b tr. ř. Protože dovolání bylo podáno z jiných důvodů, než jsou uvedeny v §265b tr. ř., Nejvyšší soud je podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, aniž by na jeho podkladě podle §265i odst. 3 tr. ř. přezkoumal napadené usnesení a řízení, jež mu předcházelo.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2003
Předseda senátu:
JUDr. Petr Hrachovec
Vypracovala:
JUDr. Věra Kůrková