Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.01.2003, sp. zn. 7 Tdo 41/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.41.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.41.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 41/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. ledna 2003 v Brně o dovolání obviněného J. P., které podal proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 To 210/2002, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Novém Jičíně pod sp. zn. 2 T 37/2001, takto: Podle §265k odst. 1 tr. ř. se rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 To 210/2002, zrušuje . Podle §265k odst. 2 tr. ř. se zrušují také další rozhodnutí na zrušený rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Krajskému soudu v Ostravě přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 1. 2002, sp. zn. 2 T 37/2001, byl obviněný za jednání uvedené ve výroku tohoto rozsudku uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle §224 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 10 měsíců se zkušební dobou v trvání 12 měsíců. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byli poškození s uplatněnými nároky na náhradu škody odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. K odvolání obviněného Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 7. 8. 2002, sp. zn. 6 To 210/2002, pouze z důvodů formálních a procesních vad podle §258 odst. 1 písm. d), odst. 2 tr. ř. zrušil rozsudek soudu I. stupně toliko v celém výroku o trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. nově uložil obviněnému podle §224 odst. 1 tr. zák. trest odnětí svobody na 10 měsíců, jehož výkon podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. podmíněně odložil na zkušební dobu 1 roku. Jinak zůstal rozsudek soudu I. stupně nezměněn. Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání z důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. d), g) tr. ř. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. byl podle obviněného naplněn nesprávným postupem soudu, který konal veřejné zasedání dne 7. 8. 2002 o odvolání v jeho nepřítomnosti, ač se dne 5. 8. 2002 písemně z účasti na tomto zasedání omluvil prostřednictvím obhájce z důvodu dovolené a žádal o odročení na pozdější termín. Ohledně dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. pak obviněný namítá, že odvolací soud nevzal v úvahu všechny okolnosti trestného činu a proto považuje uložený trest za nepřiměřeně přísný. Navrhl proto, aby byl rozsudek odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. d) tr. ř. spočívá v tom, že byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v hlavním líčení nebo ve veřejném zasedání. Protože v daném případě nejde o případ nutné obhajoby a obviněný nebyl v době konání veřejného zasedání ve vazbě ani ve výkonu trestu odnětí svobody, neplatili pro konání veřejného zasedání před odvolacím soudem podmínky stanovené v §263 odst. 3, 4 tr. ř. a toto zasedání se mohlo konat v nepřítomnosti obviněného, pokud byl o jeho konání řádně a včas vyrozuměn (§233 odst. 2 tr. ř.) a bez řádné omluvy se nedostavil. Jak vyplývá z trestního spisu, byli sice obviněný i obhájce o konání veřejného zasedání o odvolání dne 7. 8. 2002 vyrozuměni řádně a včas, obviněný se ale písemně z účasti na tomto zasedání omluvil z důvodu dovolené a požádal o jeho odročení na pozdější termín. Předmětná zásilka byla dána k poštovní přepravě dne 5. 8. 2002 a doručena odvolacímu soudu v den konání veřejného zasedání, tj. dne 7. 8. 2002. Protože doručování zásilek poštou nemá z hlediska dne a času doručení jednoznačná pravidla a nelze se proto spoléhat, že poštovní zásilka bude v tak krátké době doručena včas, nesvědčí postup obviněného, resp. jeho obhájce o dostatečné procesní obezřetnosti. Vystavuje se tak nebezpečí, že v důsledku pozdního doručení zásilky soud nebude moci z objektivních důvodů zachovat jeho právo účastnit se osobně řízení ve věci, protože ho včas neuplatnil. O takovýto případ by se nepochybně jednalo, kdyby byl čas konání veřejného zasedání stanoven v průběhu dopoledne, kdy zásilka s omluvou obviněného a jeho žádostí o odročení jednání byla poštou pouze doručována odvolacímu soudu a kdy i vzhledem k množství doručovaných zásilek a administrativních úkonů souvisejících s příjmem a rozdělováním pošty na jednotlivá soudní oddělení, nemohl soud objektivně o podání obviněného vědět a přihlédnout tak k němu při svém rozhodování. Přesto ale nelze obecně každé podání obviněného, které bylo doručeno soudu poštou v den jednání soudu, považovat za podání ke kterému soud nemohl přihlédnout. Takovéto případy je nutno posuzovat individuálně z hlediska, zda od doby doručení podání k soudu do doby jednání soudu v daný den, nedošlo k neodůvodněnému zdržení zásilky při jejím zpracování administrativními pracovníky soudu a zda při náležité pozornosti věnované podání obviněného, nemohlo být toto doručeno příslušnému senátu včas. Podle §134 odst. 1 (Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy – publikováno v částce 1, roč. 2002, Sbírky instrukcí a sdělení Ministerstva spravedlnosti České republiky), poštovní zásilky přináší nejméně jednou denně pracovník (soudu) k tomu určený. Podle §132 odst. 3 Instrukce ... upravujícího přijímání písemných podání podatelnou soudu, jsou pracovníci soudu povinni ihned odevzdat podatelně písemná podání určená soudu a došlá na jejich adresu. Podle §135 odst. 1 Instrukce ... podací razítko obsahuje označení soudu, datum a přesný časový údaj o tom, kdy podání došlo .... Z podacího razítka odvolacího soudu na podání obviněného (omluva a žádost o odročení) je však zřejmé, že časový údaj zcela chybí a vinou pracovníka podatelny soudu tak nelze čas doručení zjistit. Podle §139 odst. 1 Instrukce ... (rozdělování pošty) naléhavá podání, jimiž je např. návrh na vzetí do vazby, návrh na vydání předběžného opatření podle §76a o. s. ř., telegram, telefax, spěšná zásilka apod., odevzdá zaměstnanec podatelny ihned příslušnému vedoucímu organizační složky (vedoucímu kanceláře soudu). O zachování takovéhoto postupu, ale obsah spisu nesvědčí, když z něj dovolací soud zjistil, že veřejné zasedání o odvolání dne 7. 8. 2002 bylo zahájeno až v 13:00 hod. a ukončeno v 13:30 hod. Ze záznamu na podání obviněného ze dne 5. 8. 2002 pak vyplývá, že bylo příslušnému předsedovi senátu doručeno až v 13:45 hod., tj. po jednání. Jakkoli je z obsahu spisu zřejmé, že odvolací soud v době rozhodování o odvolání obviněného neměl vědomost o omluvě obviněného a o jeho žádosti o odročení jednání na pozdější termín, a i když za této situace nelze jeho procesnímu postupu nic vytknout, nelze přesto jeho rozhodnutí z objektivního hlediska považovat za správné, když okolnosti případu svědčí proto, že podání obviněného bylo soudu doručeno včas, resp. s dostatečným časovým předstihem, pokud by s ním vzhledem k jeho obsahu bylo nakládáno tak, aby v důsledku nesprávného administrativního postupu pracovníků soudu nedocházelo ke zkrácení práva obviněného, které svým podáním uplatňuje. Z obsahu podání bylo totiž zřejmé, že obviněný uplatňoval své právo účastnit se osobně veřejného zasedání o odvolání, které se konalo v den doručení podání. Takovéto podání je nutno ve smyslu výše uvedeného ustanovení §139 odst. 1 Instrukce ... považovat za „naléhavé podání“ a mělo s ním být také odpovídajícím způsobem nakládáno. Článek 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod jednoznačně stanoví, že „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána ... v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům ...“. Skutečnost, že z okolností případu vyplývá možnost porušení tohoto práva obviněného vzhledem k prodlení při doručení jeho podání příslušnému předsedovi senátu v důsledku nedostatečné organizace práce při zpracování doručené pošty administrativními pracovníky soudu, což nelze přičítat k tíži obviněného, byla proto důvodem zrušení rozhodnutí odvolacího soudu a vrácení věci tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Dalšími námitkami obviněného v dovolání se dovolací soud nezabýval, protože uplatněný druhý dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ani žádný jiný, tyto námitky nenaplňují a nebyl tak uplatněn opodstatněně. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. ledna 2003 Předseda senátu: JUDr. Michal Mikláš

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/22/2003
Spisová značka:7 Tdo 41/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.41.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19