Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.04.2003, sp. zn. 7 Tdo 467/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.467.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.467.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 467/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. 4. 2003 o dovolání obviněného P. V., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2002, č. j. 5 To 286/2002-791, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 7 T 283/2001, takto: Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá . Odůvodnění: Obviněný P. V. podal prostřednictvím svého obhájce dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 8. 2002, č. j. 5 To 286/2002-791, jímž odvolací soud zamítl podle §256 tr. ř. odvolání obviněných P. V. a T. J. proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2002, č. j. 7 T 283/2001?669. Tímto rozsudkem byl obviněný P. V. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. b), c) tr. zák., jehož se měl dopustit společně s obviněným T. J. tím, že \"dne 10. 6. 2001 kolem 16:30 hod. v O.?K. za vzájemné součinnosti a po předchozí dohodě s dalším pachatelem, stíhaným samostatně, po příjezdu s osobním automobilem typu Oltcit, který řídil obviněný P. V., na místní hřiště, násilně, kopáním do různých částí těla, taháním za vlasy, pomocí vystřelovacího nože donutili P. K. nastoupit do vozidla, a to za účelem úhrady dluhu ve výši 3.000,- Kč a vymáhání dalších peněžních částek do výše až 100.000,- Kč, v průběhu jízdy ho připoutali řetězem za levé zápěstí, uřezali část vlasů, soustavně mu vyhrožovali zabitím, po zastavení s vozidlem na účelové komunikaci ul. U P. v katastru obce K. jej pořezali nožem na levé ruce, poté pokračovali v další jízdě do O., kde jej přinutili vystoupit s tím, že následujícího dne musí uhradit finanční částku ve výši 7.000,- Kč a další dva dny, vždy po 5.000,- Kč, což poškozený P. K. neučinil a věc oznámil PČR.\" Za tento trestný čin byl obviněnému uložen podle §235 odst. 2 tr. zák. trest odnětí svobody v trvání dvou roků, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Okresní soud rozhodl i o nárocích poškozených na náhradu škody, přičemž z podnětu odvolání poškozeného J. G. bylo o jeho nároku na náhradu škody nově rozhodnuto v odvolacím řízení, a to rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 11. 2002, č. j. 5 To 361/2002-832. V dovolání obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265 písm. b) odst. 1 písm. g) tr. ř. /správně má být uvedeno ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř./ s tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku. Obviněný má za to, že soudy ve věci učinily nesprávný závěr o jeho vině, neboť mu \"nebyl prokázán žádný úmysl ani důvod, na základě kterého by měl poškozeného vydírat.\" Vytkl soudům, že veškeré dokazování opřely o svědeckou výpověď poškozeného P. K., který v průběhu trestního řízení několikrát změnil svoji výpověď, u hlavního líčení vypovídal odlišně než v řízení přípravném, a proto je obviněný přesvědčen, že takovou osobu nelze považovat za důvěryhodnou. Soudy podle názoru obviněného pochybily, pokud se touto otázkou vůbec nezabývaly. V závěrečném petitu obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené rozhodnutí a rozhodl tak, že \"věc přikáže okresnímu soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.\" Státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v Brně využila svého práva vyjádřit se k dovolání obviněného. Podle státní zástupkyně obviněný v rámci dovolání neuplatnil žádnou námitku, která by se týkala právní kvalifikace skutku, který zjistil Okresní soud v Ostravě a ze kterého vycházel v napadeném usnesení i Krajský soud v Ostravě. Ačkoliv obviněný uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v dovolání uváděné námitky směřují výhradně jen proti tomu, jak soudy hodnotily důkazy a jaká skutková zjištění z nich vyvodily. Takto pojaté námitky však nekorespondují s dovolacím důvodem podle §265b odst. 1 tr. ř., neboť uplatněné námitky jej obsahově nenaplňují. Vzhledem ke shora uvedenému státní zástupkyně navrhla, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítl, a to v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné ve smyslu §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno osobou k tomu oprávněnou /§265d odst. 1 písm. b) tr. ř./, prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 tr. ř.), ve lhůtě stanovené zákonem k podání dovolání (§265e odst. 1 tr. ř.). Podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Tento dovolací důvod je určen především k nápravě takových právních vad, které spočívají v tom, že provedená kvalifikace skutku neodpovídá tomu, jak byl skutek v předcházejícím řízení soudy zjištěn, vady přitom mohou spočívat jednak v tom, že skutek byl nesprávně posouzen jako trestný čin, ačkoliv nešlo o žádný trestný čin nebo šlo o jiný trestný čin, než jakým byl obviněný uznán vinným; podkladem pro přezkumnou povinnost Nejvyššího soudu je skutková věta vyjádřená ve výroku o vině napadeného rozhodnutí. Z uvedeného plyne, že prostřednictvím citovaného dovolacího důvodu nelze napadat skutková zjištění provedená před soudy nižších instancí, stejně tak nelze nahrazovat jejich činnost v tom směru, že by dovolací soud doplňoval dokazování či prováděl hodnocení důkazů. Z obsahu podaného dovolání je patrné, že obviněný ačkoliv napadá nesprávnou právní kvalifikaci skutku, vytýká soudům pouze taková pochybení, která prostřednictvím citovaného dovolacího důvodu napadat nelze. Hodnocení, zda skutek byl nesprávně právně posouzen nebo zda je založen na jiném nesprávném hmotně právním posouzení nelze totiž odvozovat z toho, že dokazování je neúplné nebo důkazy byly hodnoceny nesprávně. Je zjevné, že pokud obviněný zpochybňuje svědeckou výpověď poškozeného či se domáhá doplnění dokazování o výpovědi dalších svědků ? policistů policejního oddělení O.-K., opírá dovolání o námitky, kterými se pouze snaží přivodit změnu ve skutkovém zjištění a ovlivnit následnou právní kvalifikaci; takové námitky nemají charakter právních námitek, nýbrž pouze námitek skutkových, které však nemohou uplatněný dovolací důvod po obsahové stránce naplnit. S přihlédnutím ke všem těmto skutečnostem Nejvyšší soud dospěl k závěru, že obviněný podal dovolání z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a dovolání obviněného odmítl, aniž z jeho podnětu napadené rozhodnutí a řízení jemu předcházejí musel přezkoumat podle §265i odst. 3 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. dubna 2003 Předseda senátu: JUDr. Jan Engelmann

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/29/2003
Spisová značka:7 Tdo 467/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.467.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19