ECLI:CZ:NS:2003:7.TDO.735.2003.1
sp. zn. 7 Tdo 735/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 9. července 2003 v neveřejném zasedání v Brně o dovolání obviněného A. K., které podal proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 67 To 291/2002, v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 9 T 192/2001, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 6. 2002, sp. zn. 67 To 291/2002, byl obviněný, poté co byl v celém rozsahu zrušen rozsudek soudu I. stupně ze dne 29. 1. 2002, sp. zn. 9 T 192/2001, uznán vinným trestnými činy krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), c), e), odst. 3 písm. b) tr. zák., podvodu podle §250 odst. 1 tr. zák., loupeže podle §234 odst. 1 tr. zák. a porušování domovní svobody podle §238 odst. 1 tr. zák. Za to byl podle §234 odst. 1 a §35 odst. 1 tr. zák. odsouzen k trestu odnětí svobody na 6 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích poškozených na náhradu škody a podle §226 písm. c) tr. ř. byl obviněný pro část žalovaného jednání zproštěn obžaloby.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný řádně a včas dovolání toliko proti výroku o vině ad 4. bod II), výroku o trestu a náhradě škody. Uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. s tím, že chybné právní posouzení spatřuje v tom, že se skutku jímž byl uznán vinným nedopustil, neví o něm, poškozenou vůbec nezná a v jejím bytě nikdy nebyl. Soudu rovněž vytýká, že nesprávně zhodnotil důkazy, nepřiměřený význam přikládá tvrzení poškozené a nebere v úvahu svědectví T. V. Tvrzení poškozené považuje za nepravdivé a nebylo přihlédnuto k tomu, že se při trestné činnosti nikdy nedopustil násilného jednání a tento způsob spáchání skutku tak zcela vybočuje ze způsobu páchání trestné činnosti. Navrhl proto, aby byl rozsudek v napadené části zrušen a věc byla vrácena v tomto rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v Brně ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání je sice formálně podáno z důvodu §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ve skutečnosti však namítá toliko nesprávnost hodnocení provedených důkazů a fakticky tak napadá soudem učiněná skutková zjištění. Navrhl proto, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
Obviněným uplatněný důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. záleží v tom, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. V rámci tohoto dovolacího důvodu nelze proto úspěšně namítat nesprávnost skutkových zjištění samotných, že soud nesprávně hodnotil důkazy, neprovedl některé důkazy, atp. Takovéto námitky totiž nesměřují proti právnímu posouzení skutku, ale proti skutkovým zjištěním samotným, která byla pouze jeho podkladem. Právě takovéto námitky ale obviněný uvádí v dovolání když namítá, že se předmětného jednání nedopustil, že soud nesprávně zhodnotil důkazy když vycházel z výpovědi poškozené a nebral v úvahu výpověď svědka T. V. a konečně, že se nikdy nedopustil násilného jednání.
Protože tyto námitky uplatněný dovolací důvod nenaplňují, dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř., protože bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 9. července 2003
Předseda senátu:
JUDr. Michal Mikláš