ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.12.2004.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. ledna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. H., rozsudkem Okresního soudu v Dunajské Stredě, Slovenská republika, ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 1 T 100/03, a to pro trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 odst. 1, odst. 4 trestního zákona Slovenské republiky a trestný čin krácení daně podle §148 odst. 4 trestního zákona Slovenské republiky, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a trestu vyhoštění z území Slovenské republiky.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Dunajské Stredě, Slovenská republika, ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 1 T 100/03, jenž nabyl právní moci dne 18. 6. 2003, byl K. H. uznán vinným trestným činem porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 odst. 1, odst. 4 trestního zákona Slovenské republiky v jednočinném souběhu s trestným činem krácení daně podle §148 odst. 4 trestního zákona Slovenské republiky. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 8. 11. 2002 ve 23.50 hodin při překročení státní hranice z Maďarska na Slovensko přes celní přechod M. jako řidič nákladního motorového vozidla značky Renault AE 420.19 T 4x2 Magnum, české SPZ BKA 60-73 s návěsem značky Schmitz SPR 24 WSM, českého evidenčního očísla ZL 27-20, při deklarování zboží v režimu tranzit nepřihlásil na celní řízení na celních dokladech neuvedené zboží, a to celkem 1.192.800 ks neokolkovaných cigaret značky SOVEREIGN a 250.000 ks cigaret značky SUPERKINGS v celní hodnotě 2.164.200,- slovenských korun, které mu byly zajištěny pracovníky Celního úřadu v B., čímž způsobil Slovenské republice škodu nezaplacením cla ve výši 1.190.310,- slovenských korun, neodvedením spotřební daně ve výši 1.370.660,- slovenských korun a neodvedením DPH ve výši 1.086.789,- slovenských korun, tedy, celkem 2.457.449,- slovenských korun, čímž způsobil škodu Celnímu úřadu v B. ve výši 3.647.759,- slovenských korun. Za tento trestný čin byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a trestu vyhoštění z území Slovenské republiky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení slovenského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud České republiky. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud České republiky na návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že K. H. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestný čin porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle §124 tr. zák., trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. K. H. se dopustil závažných trestných činů, které jsou závažnými trestnými činy proti hospodářské a daňové soustavě i podle českého právního řádu, přičemž jeho jednání směřovalo ke způsobení škody značného rozsahu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. ledna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík