ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.137.2004.1
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Alexandra Sotoláře a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 25. srpna 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Spolkové republiky Německo a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného M. P., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Korunního soudu v Southwarku, Velká Británie, ze dne 10. 8. 2001, č. T20001432-1.
Odůvodnění:
Rozsudkem Korunního soudu v Southwarku, Velká Británie, ze dne 10. 8. 2001, č. T20001432-1, byl M. P. uznán vinným trestným činem překročení zákazu dovozu regulovaných látek třídy A v rozporu s ustanovením §170 odst. 1 zákona o řízení celní a berní správy z roku 1979 a §3 odst. 1 zákona o zneužívání omamných látek z roku 1971, ze který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že v rámci společné pašerácké akce společně s dalšími spoluobviněnými se ve dnech 16. až 19. 9. 2000 pokusil dovézt do Velké Británie, přes východní doky přístavu v D., 18,23 kg diamorfinu (heroinu), v ceně cca 1 105 175,40 GBP, ukrytého v palivové nádrži osobního automobilu zn. Škoda.
V současné době odsouzený M. P. vykonává trest odnětí svobody ve Věznici Jejího veličenstva ve S. s tím, že podle vyjádření příslušných orgánů Velké Británie má být výkon trestu vykonán v plné výši dne 19. 9. 2011.
Odsouzený projevil jednak žádostí adresovanou Ministerstvu spravedlnosti České republiky ze dne 3. 7. 2004 jednak v podání adresovaném správě Věznice S. ze dne 17. 4. 2004, zájem o předání k výkonu trestu do České republiky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 15. 7. 2004 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a tr. ř. a Úmluvy o předávání odsouzených osob rozsudek Korunního soudu v Southwarku, Velká Británie, ze dne 10. 8. 2001, č. T20001432-1, uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že podmínky pro uznání rozsudku soudu Velké Británie jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Velká Británie.
M. P. je podle výpisu z centrální evidence obyvatel ze dne 8. 7. 2004 občanem České republiky, který vyjádřil shora uvedenými podáními ze dne 17. 4. a 3. 7. 2004 souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestný čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky. V České republice by jej bylo možno posoudit jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák. Přitom zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch