ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.169.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 169/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. listopadu 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. K., rozsudkem Soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, ze dne 5. 3. 2002, sp. zn. 0412/02, a to pro trestný čin úmyslného jednání v rozporu se zákazem podle čl. 2 odst. 1 bodu A zákona o opiu, podle ustanovení čl. 24, čl. 33, čl. 33a, čl. 47 trestního zákoníku, čl. 2 a čl. 10 zákona o opiu, k trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti dvou měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu v Amsterdamu, Nizozemské království, ze dne 5. 3. 2002, sp. zn. 0412/02, jenž nabyl právní moci dne 1. 4. 2003, byl M. K. uznán vinným trestným činem úmyslného jednání v rozporu se zákazem podle čl. 2 odst. 1 bodu A zákona o opiu, podle ustanovení čl. 24, čl. 33, čl. 33a, čl. 47 trestního zákoníku, čl. 2 a čl. 10 zákona o opiu, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti dvou měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že dne 28. 11. 2000 spolu s další osobu přepravil z E. letadlem spol. KL., č. letu KL 754, do N. na letiště S. cca 11 847,5 g kokainu, rozděleného do osmi balíčků, uložených ve dvou batůžcích, uschovaných v černé cestovní tašce.
Dne 15. 11. 2004 pod sp. zn. 1607/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení nizozemského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. K. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Zejména je nutno přihlédnout k povaze a množství převážené omamné látky (cca 12 kg kokainu). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch