ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.170.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 170/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 30. listopadu 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky M. D., rozsudkem Obvodového soudu šestnáctého soudního obvodu pro okres Monroe, stát Florida, Spojené státy americké, ze dne 12. 9. 2003, sp. zn. CFK – 02-01127-A, a to pro trestný čin nezákonného obchodování, držení a pěstování fenylethylaminu a marihuany podle §893.135, §893.13, §893.147 zákona státu Florida, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho dne.
Odůvodnění:
Výše označeným rozsudkem Obvodového soudu šestnáctého soudního obvodu pro okres Monroe, stát Florida, Spojené státy americké, byl M. D. uznán vinným trestným činem nezákonného obchodování, držení a pěstování fenylethylaminu a marihuany podle §893.135, §893.13, §893.147 zákona státu Florida, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a jednoho dne.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil v podstatě tím, že dne 22. 10. 2002 nebo někdy v této době v okrese M., stát F., nezákonně a vědomě prodával, opatřoval, vyráběl, dodával, do státu F. dovážel nebo měl ve skutečné nebo nepřímé držbě 200 nebo více gramů 3,4 – methylendioxymethamfetaminu (MDMA), nezákonně a vědomě prodával, vyráběl, dodával nebo držel s úmyslem prodat, vypěstovat nebo dodat konopí, z něhož se připravuje obecně známá marihuana, nebo materiál, sloučeninu, směs nebo přípravek s obsahem konopí, kontrolované látky, a dále měl nezákonně a vědomě ve skutečné nebo nepřímé držbě lulky používané jako obaly na narkotika zamýšlené k použití nebo určené k aplikaci návykové látky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky podalo podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení amerického soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemskými soudy do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Konečně podle §4 odst. 3 téhož zákona platí, že pokud Nejvyšší soud rozhodne o uznání rozsudku podle odstavce 1 nebo o zaznamenání údajů o odsouzení do evidence Rejstříku trestů podle odstavce 2, hledí se na takové odsouzení cizozemským soudem jako na odsouzení soudem České republiky.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že M. D. je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. M. D. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána i mezinárodními úmluvami. Povaha této trestné činnosti a její rozsah výrazně zvyšují společenskou nebezpečnost jeho činu. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoliv zanedbatelné délce. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. listopadu 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík