ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.283.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 283/2003
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Antonína Draštíka a soudců JUDr. Karla Hasche a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 16. ledna 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudů Italské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného M. H., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Trestního soudu v Římě, Italská republika, ze dne 2. 7. 1999, č. j. 02609/99, č. rozsudku 3089, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Římě, Italská republika, ze dne 1. 3. 2000, č. j. 6755/99, č. rozsudku 2283/2000.
Odůvodnění:
Rozsudkem Trestního soudu v Římě, Italská republika, ze dne 2. 7. 1999, č. j. 02609/99, č. rozsudku 3089, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Římě, Italská republika, ze dne 1. 3. 2000, č. j. 6755/99, č. rozsudku 2283/2000 byl M. H. uznán vinným trestným činem podle §110 italského trestního zákona, §73 odst. 1 - 6 Výnosu prezidenta Italské republiky č. 309/90 za spoluúčast s dalšími osobami na nezákonném dovozu a přechovávání obrovského množství, tj. 5127,065 g čistého chlorhydrátu heroinu. Za tento trestný čin mu byl uložen trest odnětí svobody v trvání sedmi let a šesti měsíců, peněžitý trest ve výši 60 miliónů ITL, trest trvalé ztráty občanských práv a trest zbavení zákonných práv po dobu výkonu trestu. Uvedené trestné činnosti se dopustil tím, že dne 19. 5. 1998 při silniční kontrole u dálničních pokladen hlavního města Říma bylo ve vozidle Opel Omega SPZ CBO 59 - 03 řízeném M. H. nalezeno uvnitř palivové nádrže cca 50 sáčků obsahujících asi 27 kg omamné látky, přičemž následnou expertízou bylo zjištěno, že zajištěná látka obsahovala celkem 5127,065g čistého chlorhydrátu heroinu, a kterou převážel z České republiky do Itálie jako kurýr organizované skupiny nezákonně obchodující s omamnými a psychotropními látkami, působící ve více státech. Citované rozsudky nabyly právní moci dne 3. 5. 2000.
Podle potvrzení Státního zastupitelství Italské republiky při soudě v Římě ze dne 28. 5. 2003 odsouzený M. H. v současné době vykonává trest odnětí svobody v obvodní věznici v R. (NC) (Italská republika) s tím, že výkon trestu má být podle rozhodnutí o zkrácení výkonu trestu vydaného dne 28. 3. 2003 dozorujícím Soudem v Římě č. zápisu 5820/2003, ukončen dne 10. 10. 2004.
Ministerstvo spravedlnosti Italské republiky požádalo dopisem ze dne 10. 2. 2003 na základě Úmluvy o předávání odsouzených osob uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., o vyjádření, zda Česká republika převezme k výkonu trestu odnětí svobody odsouzeného M. H. podle výše uvedených rozsudků.
M. H. projevil v dopise ze dne 22. 11. 2001 adresovaném Ministerstvu spravedlnosti České republiky zájem o předání k výkonu trestu do České republiky, přičemž z obsahu dopisu pak vyplývá jeho souhlas s tímto postupem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 12. 12. 2003 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř. rozsudky citované ve výroku tohoto rozhodnutí uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné podmínky pro uznání předmětných rozsudků italských soudů jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Italská republika.
M. H. je podle osvědčení o státním občanství, vydaného Okresním úřadem v J. n. N. dne 18. 9. 2002, občanem České republiky, který vyjádřil žádostí adresovanou Ministerstvu spravedlnosti České republiky souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestný čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemských rozsudků vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. ledna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík