ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.33.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 33/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. února 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Š. S., rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 833 Ls 256 Js 219946/00, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Mnichově ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. 24 Ns 256 Js 219946/00, a to pro trestný čin napomáhání k trestnému činu a tři trestné činy krádeže v organizované skupině podle §257 odst. 1, §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 2, §244a odst. 1, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Mnichově, Spolková republika Německo, ze dne 14. 12. 2000, sp. zn. 833 Ls 256 Js 219946/00, ve spojení s rozsudkem Zemského soudu v Mnichově ze dne 2. 5. 2001, sp. zn. 24 Ns 256 Js 219946/00, jenž nabyl právní moci ve vztahu k Š. S. dne 12. 7. 2001, byl jmenovaný uznán vinným trestným činem napomáhání k trestnému činu a třemi trestnými činy krádeže v organizované skupině podle §257 odst. 1, §242 odst. 1, §243 odst. 1 č. 2, §244a odst. 1, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že
1. dne 25. 7. 2000 na parkovišti hotelu B.-H. na silničním odpočívadle H. v obci S., zatímco čerpal pohonné hmoty, se spoluodsouzení Z. a Z. vloupali do zaparkovaného osobního automobilu zn. VW Passat, státní poznávací značky K-GW 7900, poškozeného J., tak, že Z. přineseným šroubovákem rozbil dveře vozu, zatímco Z. hlídal. Z vozu odcizili dva hliníkové kufry, jejichž obsahem byly vzorkové figurky z plastu a kovu určené k fantazijním hrám. Kufry naložili do S. vozu a přikázali mu, aby okamžitě vyjel, přičemž ten tak učinil proto, aby umožnil dokončení krádeže. Celková hodnota odcizených předmětů činila 640 DM;
2. dne 26. 7. 2000 se v M. v ulici R. vloupali do uzamčeného zaparkovaného vozu zn. VW Passat poškozeného E. tak, že Z. přineseným šroubovákem otevřel vozidlo, zatímco Z. a S. jej kryli a hlídali. Z vozu odcizili Notebook ThinkPad, PalmV, kartu Fritz Card, zákaznické dokumenty Filotex, podklady pro školení Citrix a další osobní dokumenty v celkové hodnotě cca 8.000 DM;
3. téhož dne se v M. v ulici T./W. stejným způsobem vloupali do uzamčeného zaparkovaného vozidla zn. VW Golf 4 poškozeného R., z něhož odcizili autorádio Panasonic CQ-DFX 555, PA 9802W0306311 v hodnotě cca 700 DM;
4. téhož dne se v M. na parkovišti T. v ulici V. 83 stejným způsobem vloupali do uzamčeného zaparkovaného vozidla zn. VW Passat poškozeného R.-B., ze kterého odcizili Notebook Dell s příslušenstvím v celkové hodnotě cca 4.000 DM.
Dne 20. 1. 2004 pod sp. zn. 1790/2003-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německých soudů do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které by zakládaly trestní odpovědnost i podle právního řádu České republiky (pomoc k trestnému činu krádeže podle §10 odst. 1 písm. c) tr. zák. a trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Š. S. se podílel (dílem jako spolupachatel a dílem jako účastník) na poměrně závažné úmyslné majetkové trestné činnosti, spáchané více útoky ve velmi krátkém časovém rozmezí, jíž byla způsobena vysoká škoda více subjektům. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch