ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.44.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 44/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu M. F., občana Slovenské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. února 2004 podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněna pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby M. F., územím České republiky, pro účely výkonu trestu ve Slovenské republice, a to nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců, uloženého mu za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1, odst. 2 trestního zákona bývalé ČSFR rozsudkem Okresního soudu v Nitře, Slovenská republika, ze dne 11. 12. 1991, sp. zn. 6 T 131/91, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Bratislavě, Slovenská republika, ze dne 5. 2.1992, sp. zn. 3 To 16/92.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu M. F. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného ze Španělska k výkonu trestu odnětí svobody v trvání 6 měsíců, který mu byl uložen soudem Slovenské republiky za trestný čin uvedený ve výroku tohoto rozhodnutí. Na obviněného M. F. byl dne 17. 6. 1992 Okresním soudem v Nitře vydán příkaz k dodání odsouzeného do výkonu trestu a poté zatýkací rozkaz ze dne 18. 2. 1997, sp. zn. 6 T 131/91. Přitom bylo vždy zjištěno, že se nachází v cizině.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k výkonu trestu pro trestný čin, který z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Výkon trestu není promlčen podle právního řádu Slovenské republiky ani podle právního řádu České republiky. Ze spisového materiálu vyplývá, že M. F. se po dobu minimálně od vydání soudního příkazu k jeho dodání do výkonu trestu zdržoval v cizině, tj. mimo území Slovenské republiky, a to nejprve v Itálii a poté ve Španělsku, kde byl zadržen. Je také splněna podmínka oboustranné trestnosti činu, za který byl M. F. pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výši šesti měsíců. Dopustil se totiž trestného činu krádeže, kterým způsobil škodu ve výši 6.048,- Kč (Kč). Přitom nebylo zjištěno, že by byl státním občanem České republiky, naopak z návrhu Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyplývá, že se jedná o slovenského státního občana.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu M. F. za účelem výkonu trestu ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík