ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.45.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 45/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Stanislava Rizmana a JUDr. Antonína Draštíka ve veřejném zasedání konaném dne 17. února 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudků soudů Italské republiky a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného R. Š., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Řádného soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 27. 3. 2001, č. 404/01, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně ze dne 2. 11. 2001, č. 4803, 2500/2001.
Odůvodnění:
Rozsudkem Řádného soudu v Miláně, Italská republika, ze dne 27. 3. 2001, č. 404/01, ve spojení s rozsudkem Odvolacího soudu v Miláně ze dne 2. 11. 2001, č. 4803, 2500/2001, jenž nabyl právní moci dne 19. 12. 2002, byl R. Š. uznán vinným trestným činem nezákonného dovozu a držení omamných látek za účelem jejich dalšího obchodování podle č. 110 trestního zákoníku Italské republiky, čl. 73, čl. 80 odst. 2 Výnosu prezidenta Italské republiky č. 309/90. Za tento trestný čin mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání šesti let a osmi měsíců, peněžitý trest ve výši 80 000 000 ITL a trest trvalého zbavení občanských práv a zbavení právní způsobilosti po dobu výkonu trestu odnětí svobody.
Stalo se tak na základě zjištění, že odsouzený spolu se spoluodsouzeným M. dne 29. 10. 2000 dovezl z České republiky do Italské republiky, do M., za účelem dalšího prodeje celkem 6,1 kg heroinu ve 12 baleních, o čisté hmotnosti 5 945 g, s hmotnostním poměrem aktivní složky 53.16 %. Činnost odsouzeného Š. spočívala v zabezpečování kontaktu mezi prodávajícím a kupujícím, v dozoru nad přepravcem, jímž byl spoluodsouzený M., a dohlížením nad předáním.
V současné době odsouzený R. Š. vykonává trest odnětí svobody v Obvodní věznici ve F. s tím, že podle vyjádření Ministerstva spravedlnosti Italské republiky má být výkon trestu ukončen dne 28. 6. 2007.
Odsouzený projevil žádostí adresovanou ministru spravedlnosti České republiky ze dne 29. 3. 2001 zájem o předání k výkonu trestu do České republiky, z textu žádosti pak vyplývá jeho souhlas s tímto postupem.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 27. 1. 2004 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř. rozsudky citované ve výroku tohoto rozhodnutí uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že podmínky pro uznání rozsudků italských soudů jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Italská republika, a to i s ohledem na prohlášení Italské republiky podle čl. 3 odst. 3 Úmluvy vylučující aplikaci postupu podle čl. 9 odst. 1 písm. b) Úmluvy.
R. Š. je podle vyjádření Okresního úřadu v L. ze dne 13. 7. 2001 občanem České republiky, který vyjádřil souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestný čin, který je trestný i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch