Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.02.2004, sp. zn. 11 Tcu 47/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.47.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.47.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 47/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. února 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky Z. M., roz. N., rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 16. 8. 1999, sp. zn. 212 Ds 148 Js 034071/99, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2, §92 odst. 1 č. 1, 6, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Drážďanech, Spolková republika Německo, ze dne 16. 8. 1999, sp. zn. 212 Ds 148 Js 034071/99, jenž nabyl právní moci ve vztahu k Z. M. dne 13. 12. 1999, byl jmenovaný uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92a odst. 1 č. 1, 2, §92 odst. 1 č. 1, 6, §3 odst. 1, §55 odst. 1, §58 odst. 1 cizineckého zákona, §25 odst. 2 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku a čtyř měsíců. Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že na základě předchozí dohody s osobami organizujícími ilegální převádění cizinců, dne 15. 6. 1999 okolo 06:45 hod. na smluveném místě na území Spolkové republiky Německo, v oblasti O./B., v blízkosti česko-německé státní hranice, převzal do jím řízeného osobního automobilu zn. Ford, české státní poznávací značky MOI 92-52, 4 čínské státní příslušníky, převedené bezprostředně předtím přes \"zelenou hranici\" z České republiky, s tím, že je dále přepraví do D. Po zahájení jízdy ujel kontrole orgánů Spolkové ostrahy hranic a následně byl okolo 06:48 hod. zadržen v B., místní části M. Jednal přitom s vědomím, že přepravované osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Za jeho podíl na převaděčské akci mu byla přislíbena odměna ve výši 1600 DM. Dne 3. 2. 2004 pod sp. zn. 4699/2001-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. Z. M. se pro finanční prospěch podílel na organizované ilegální přepravě cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Závažnost činu je zde navíc zvyšována okolností spočívající v osobě odsouzeného, podávající se z opisu evidence Rejstříku trestů, vyžádaného ve věci Nejvyšším soudem, a to, že posuzovaným trestným činem spáchaným v zahraničí navázal na předchozí rozsáhlou trestnou činnost páchanou v České republice. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v již nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. února 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:02/27/2004
Spisová značka:11 Tcu 47/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.47.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20