ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.5.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 5/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 17. února 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky J. N., rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 20. 8. 1999, sp. zn. 5/12 KLs 770 Js 8950.4/99 (K 1/99), a to pro trestné činy těžké loupeže, loupeže a krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 2, §249 odst. 1, 2, §250 odst. 2 č. 1, odst. 3, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k celkovému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a osmi měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Frankfurtu nad Mohanem, Spolková republika Německo, ze dne 20. 8. 1999, sp. zn. 5/12 KLs 770 Js 8950.4/99 (K 1/99), jenž nabyl právní moci ve vztahu k J. N. dne 28. 8. 1999, byl jmenovaný uznán vinným trestnými činy těžké loupeže, loupeže a krádeže podle §242, §243 odst. 1 č. 2, §249 odst. 1, 2, §250 odst. 2 č. 1, odst. 3, §25 odst. 2, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byl odsouzen k celkovému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let a osmi měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že
1. po předchozím naplánování, společně se spoluodsouzeným Š. dne 4. 3. 1999 před spořitelnou F. S. v ulici A. S. 27, ve F. n. M., rozbitím zadního okna vnikli do osobního vozu Opel Astra kombi, sloužícího jako transportní vozidlo spořitelny, zatímco z něj řidič odnášel kožené tašky a vozidlo zůstalo nehlídané, odkud odcizili 5 černých lněných látkových tašek, o kterých se domnívali, že by mohly obsahovat cca 100 000 až 200 000 DM. S těmito odběhli o několik ulic dál, kde čekal v osobním voze další spoluodsouzený, který je odvezl do N. bytu v O. Ještě v průběhu jízdy zjistili, že tašky neobsahují žádné peníze v hotovosti, ale toliko katalogy, dopisy a další korespondenci, a proto je v O. vyhodili do kontejneru na odpad.
2. po předchozím naplánování, společně se spoluodsouzeným Š. dne 10. 3. 1999 okolo 20.50 hod. u postranního východu obchodu s potravinami HL v A. S. přepadli vedoucího tohoto obchodu S., Š. jej pohrůžkou pistolí donutil k návratu do místnosti, kde jej nutili k otevření trezoru. Ten se jim otevřít nepodařilo, pouze z pokladny Š. vzal nejméně 1 800 DM v drobných. Dále pak zničil mobilní telefon poškozeného. Mezitím N. pokračoval v zastrašování poškozeného pistolí. Poté N. poškozenému stříkl do obličeje slzný plyn a oba místo opustili. Běželi na smluvené místo, odkud je další spoluodsouzený opět odvezl automobilem do bytu N. Z odcizené hotovosti si N. a Š. ponechali cca 1 000 DM. Poškozený S. utrpěl následkem slzného plynu poleptání očí 1. stupně, v jehož důsledku se musel podrobit ambulantnímu lékařskému ošetření.
3. po předchozím naplánování, společně se spoluodsouzeným Š. dne 15. 3. 1999 okolo 18.00 hod. v blízkosti klenotnictví K. v B. S. 174, ve F. n. M., zatímco N. z krátké vzdálenosti čin jistil a hlídal, Š. provozovateli tohoto klenotnictví K. násilím vytrhl z ruky příruční tašku, přičemž poškozený upadl, a současně mu vstříkl slzný plyn do obličeje. Poté oba běželi na smluvené místo, odkud je další spoluodsouzený opět odvezl automobilem do bytu N. Ještě za jízdy zjistili, že se v odcizené tašce místo předpokládané denní tržby nachází pouze předmět pro ně nehodnotné, mj. doklady a svazek klíčů, proto ji i s obsahem vyhodili. Poškozenému tak byla způsobena majetková škoda ve výši 5 000 DM.
Dne 12. 1. 2004 pod sp. zn. 825/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutků, které vykazují znaky trestných činů i podle právního řádu České republiky (trestné činy loupeže podle §234 tr. zák. a krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. J. N. se jako člen organizované skupiny opakovaně podílel na závažné úmyslné trestné činnosti, směřující vůči svobodě a majetku jiných osob, páchané dílem za použití násilí a se zbraní. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 17. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch