ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.53.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 53/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 27. února 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky F. V., rozsudkem Soudu v Udine, Italská republika, ze dne 15. 5. 2000, č. 398/2000, a to pro trestný čin nezákonného ochodu s omamnými látkami podle čl. 110 trestního zákoníku Italské republiky, čl. 73 odst. 1, 6 Výnosu prezidenta Italské republiky č. 309/90, k trestu odnětí svobody v trvání osmi let, peněžitému trestu ve výši 80.000.000 ITL a trestu trvalého zbavení občanských práv.
Odůvodnění:
Rozsudkem Soudu v Udine, Italská republika, ze dne 15. 5. 2000, č. 398/2000, jenž nabyl právní moci dne 15. 10. 2000, byl F. V. uznán vinným trestným činem nezákonného ochodu s omamnými látkami podle čl. 110 trestního zákoníku Italské republiky, čl. 73 odst. 1, 6 Výnosu prezidenta Italské republiky č. 309/90, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let, peněžitému trestu ve výši 80.000.000 ITL a trestu trvalého zbavení občanských práv.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že jako kurýr jednající na pokyn blíže nezjištěné osoby dovezl dne 8. 11. 1999 na území Italské republiky, do U. a následně do F., čtvrti T. C., osobním automobilem zn. Renault 19, české státní poznávací značky LTI 52-56, celkem 12.778,48 g heroinu s obsahem účinné látky 38,84 %, rozděleného do 26 balíčků, určeného pro další distribuci, který spolu s dalším spoluodsouzeným předal na místě a v době uvedené výše policejním orgánům jednajícím v přestrojení.
Dne 16. 2. 2004 pod sp. zn. 630/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení italského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. F. V. se dopustil závažné úmyslné trestné činnosti, k jejímuž stíhání je Česká republika zavázána mezinárodními úmluvami. Rovněž je nutno přihlédnout k povaze převážených omamných látek (heroin) a jejich množství (cca 12,8 kg). Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen zejména vysoký nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch