ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.54.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 54/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o povolení průvozu P. P., Slovenská republika, t. č. Francie, občana Slovenské republiky, a rozhodl v neveřejném zasedání dne 27. února 2004 podle §383c tr. ř., čl. 30 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech (uveřejněna pod č. 209/1993 Sb.) a čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání (uveřejněna pod č. 549/1992 Sb.) takto:
Povoluje se p r ů v o z vydávané osoby P. P., Slovenská republika, t. č. Francie, územím České republiky, pro účely trestního stíhání ve Slovenské republice, a to pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 4 trestního zákona Slovenské republiky, a to na základě žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky ze dne 9. 2. 2004, č. j. 9484/2001 – 8105.
Po dobu průvozu bude vydávaná osoba držena ve vazbě.
Odůvodnění:
Ministerstvo spravedlnosti Slovenské republiky požádalo na základě čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání o povolení průvozu P. P. územím České republiky. Průvoz se má uskutečnit v rámci vydání jmenovaného z Francie k trestnímu stíhání pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, 4 trestního zákona Slovenské republiky. Uvedené trestné činnosti se měl dopustit tím, že jako jednatel firmy T., s. r. o., se sídlem U. ulice č. 11, B., získal v období od 4. 3. 1999 do 13. 5. 1999 od firmy E. R., a. s. se sídlem K. ulice č. 9, B. celkovou částku 13.196.969,- Sk jako zálohu na realizaci přístavby a rekonstrukci domu na Š. ulici č. 38 v B., kterou však na tento účel nevyužil a poskytnutou zálohu použil pro vlastní potřebu, přičemž v přesně nezjištěné době v druhé polovině měsíce května 1999 odešel ze Slovenské republiky do zahraničí, odkud se nevrátil. Na domě na Š. ulici č. 38 v B. vykonala firma T., s. r. o. jen přípravné práce v hodnotě přibližně 350.000,- Sk. Uvedeným jednáním způsobil obviněný poškozené firmě E. R., a. s. škodu v celkové výši 12.846.764,- Sk.
Pro tento trestný čin mu bylo dne 9. 11. 1999 vyšetřovatelem Okresního úřadu B. vzneseno obvinění. Bylo zjištěno, že se obviněný zdržuje v cizině ve Francii. Okresním soudem B. byl dne 4. 7. 2001 pod sp. zn. 1 Nt 11/01 na obviněného P. P. vydán zatýkací rozkaz.
Nejvyšší soud České republiky projednal žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky z hlediska splnění právních podmínek v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených mezinárodních smluv. Zjistil, že v posuzovaném případě jde o vydání k trestnímu stíhání pro trestný čin, který z hlediska právních řádů Slovenské republiky i České republiky splňuje podmínky pro povolení průvozu ve smyslu čl. 21 Evropské úmluvy o vydávání, ve znění výhrady České republiky. Trestní stíhání není promlčeno podle právního řádu obou států, jedná se o trestnou činnost vykazující zákonné znaky trestných činů i na území České republiky, přičemž vydávaná osoba není občanem České republiky.
Jelikož nebyly zjištěny žádné právní překážky, které by bránily povolení průvozu P. P. za účelem trestního stíhání ve Slovenské republice, Nejvyšší soud České republiky žádosti Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky vyhověl. Zároveň rozhodl o nutném opatření omezujícím osobní svobodu vydávané osoby v době průvozu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Antonín Draštík