ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.67.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 67/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 21. dubna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky H. G., roz. G., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, a to pro trestný čin závažné krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 2, §129 Z 1, §130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 16. 7. 2003, sp. zn. 603 Hv 24/03z, jenž nabyl právní moci téhož dne, byl H. G. uznán vinným trestným činem závažné krádeže vloupáním podle §127, §128 odst. 2, §129 Z 1, §130 případ třetí trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání tří let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že spolu se spoluodsouzeným L. v noci na 12. 6. 2003 přicestovali do Rakouské republiky, kde v obci E. nejprve vnikli po rozlomení zámkové vložky do pekařství poškozené H. S., odkud odcizili 516 EUR v hotovosti, a poté násilím vnikli do prodejny s klenoty poškozeného H. H., odkud odcizili různé klenoty v celkové hodnotě 41 120 EUR a 40 EUR v hotovosti.
Dne 29. 3. 2004 pod sp. zn. 369-370/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin krádeže podle §247 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. H. G. s dopustil závažné úmyslné trestné činnosti spáchané více útoky v krátkém časovém rozmezí, s velmi vysokou majetkovou škodou. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch