ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.79.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 79/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 31. května 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky K. Z., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 504 Hv 53/03m, a to pro trestné činy převaděčství podle §104 odst. 1, 3, 1. a 2. případ cizineckého zákona a zločinného spolčení podle §278 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. 504 Hv 53/03m, jenž nabyl právní moci ve vztahu ke K. Z. téhož dne, byl jmenovaný uznán vinným trestnými činy převaděčství podle §104 odst. 1, 3 1. a 2. případ cizineckého zákona a zločinného spolčení podle §278 odst. 1 trestního zákoníku Rakouské republiky, za které byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtrnácti měsíců.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustil tím, že se jakožto člen organizované převaděčské skupiny podílel na ilegálním převádění čínských státních příslušníků z České republiky na území Rakouské republiky. Konkrétně tak dne 31. 1. 2003 dopravil se spoluodsouzeným F. 20 osob a dne 5. 2. 2003 16 osob autobusem k \"zelené hranici\" v oblasti obce S., odkud je spoluodsouzený F. převedl na rakouské území, kam mezitím Z. přejel vypůjčeným osobním vozem přes hraniční přechod, F. zde opět nabral do vozu a vrátili se zpět do České republiky. Cizinci byli po převedení naložení opět do autobusu a přepraveni do Itálie. Dále pak přivezl dne 7. 4. 2003 3 osoby a dne 15. 4. 2003 4 osoby v osobním voze k \"zelené hranici\" v oblasti obce P., odkud je spoluodsouzený F. převedl na rakouské území, kam mezitím Z. přejel přes hraniční přechod, F. a převáděné osoby zde opět nabral do vozu a v prvním případě přepravil do V., ve druhém byli po zahájení jízdy zadrženi. Jednal přitom s vědomím, že vcestování cizinců do Rakouské republiky je protiprávní, a že pracuje pro organizaci složenou z většího počtu osob, založenou na dlouhodobější bázi, jejíž hlavní činnost spočívala v organizování a provádění výdělečného ilegálního převádění osob. Za jeho účast mu byla přislíbena odměna ve výši 5.000,- Kč za každou převaděčskou akci.
Dne 13. 5. 2004 pod sp. zn. 2861/2003-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák., spáchaný ve prospěch zločinného spolčení podle §43 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. K. Z. se opakovaně pro finanční prospěch podílel na organizovaném ilegálním převádění celkově značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Odsouzený se jí navíc dopustil jako člen zločinného spolčení, což závažnost činu podstatným způsobem zvyšuje. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch