ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.81.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 81/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Karla Hasche a soudců JUDr. Antonína Draštíka a JUDr. Stanislava Rizmana ve veřejném zasedání konaném dne 24. června 2004 projednal návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na uznání rozsudku soudu Spolkové republiky Německo a rozhodl takto:
Podle §384a odst. 1 tr. ř., v trestní věci odsouzeného J. H., státního občana České republiky, se u z n á v á na území České republiky rozsudek Zemského soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 40 Js 15789/97.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 40 Js 15789/97, byl J. H. odsouzen pro trestný čin nedovoleného obchodování s omamnými prostředky v nikoli nepatrném množství v ideálním souběhu trestných činů s nedovoleným dovozem omamných prostředků v nikoli nepatrném množství, k trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let. Rozsudek nabyl právní moci dne 31. 10. 2002.
Stalo se tak na základě zjištění, že v roce 1997 souhlasil s plánem na výnosný obchod s omamnými prostředky, k tomu půjčil svůj malý dodávkový vůz, který byl v podlaze již vybaven tajnou přihrádkou. Jako řidič a koordinátor koncem června 1997 napomohl k propašování cca 14 kg heroinu skupinou Š./D. do Spolkové republiky Německo, z čehož bylo prodáno cca 2 kg heroinu za cenu 60.000 DM v prostoru K. (SRN), a 2 kg byly převezeny a prodány skupinou K. a D. v M. za cenu 34 milionů lir. Potom obě skupiny odcestovaly do Německa do H., kde mělo dojít k předání 10 kg heroinu tajnému vyšetřovateli, přičemž však byli zadrženi a bylo u nich nalezeno v hotovosti 59.100 DM a 33.367 lir a 9.683 gramů heroinového základu, tedy 4.961,11 g hydrocholridu heroinu. J. H. bylo přinejmenším známo, že má být z České republiky do Německa dovezen heroin v množství více kilogramů a má tam být prodán se ziskem, a že žádná z osob podílejících se na drogovém obchodě nemá potřebná povolení pro dovoz a obchod s omamnými prostředky a byla mu přislíbena finanční odměna nejméně ve výši 500 DM za každý prodaný kilogram.
V současné době odsouzený J. H. vykonává trest odnětí svobody ve věznici v M. ve Spolkové republice Německo s tím, že podle vyjádření příslušných orgánů Spolkové republiky Německo má být výkon trestu vykonán v plné výši dne 17. 11. 2012.
Odsouzený vyjádřil, podle protokolu sepsaného dne 2. 3. 2004 pod č. j. 26 Gs 13/04 Okresním soudem v Mannheimu, souhlas s předáním k výkonu trestu do České republiky. V protokolu se podává, že tak učinil po poučení o právních důsledcích předání, a s vědomím toho, že je vůči němu v České republice vedeno trestní stíhání, v němž bylo požádáno o vzetí jeho osoby do vydávací vazby za účelem vydání k realizaci tohoto trestního stíhání do České republiky.
Ministerstvo spravedlnosti České republiky předložilo proto dne 20. 5. 2004 tuto věc Nejvyššímu soudu České republiky s návrhem, aby podle §384a odst. 1 tr. ř rozsudek Zemského soudu v Heidelbergu, Spolková republika Německo, ze dne 23. 10. 2002, sp. zn. 1 KLs 40 Js 15789/97, uznal na území České republiky.
Nejvyšší soud České republiky přezkoumal předloženou trestní věc a shledal, že zákonné podmínky pro uznání rozsudku německého soudu jsou v této věci splněny tak, jak jsou stanoveny v Úmluvě o předávání odsouzených osob, uveřejněné pod č. 553/1992 Sb., kterou je Česká republika vázána a jejímž signatářem je i Spolková republika Německo.
J. H. je podle výpisu z centrální evidence obyvatel Ministerstva vnitra ČR občanem České republiky, který vyjádřil v protokolu sepsaném Okresním soudem v Mannheimu dne 2. 3. 2004 souhlas s předáním, přičemž je odsouzen za trestnou činnost (skutek), která je trestná i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle §187 tr. zák.) a zbytek trestu odnětí svobody, který je třeba ještě vykonat, převyšuje dobu šesti měsíců.
Ze shora uvedených důvodů bylo rozhodnuto tak, že se návrhu na uznání cizozemského rozsudku vyhovuje.
Poučení: Proti tomuto rozsudku není žádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch