ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.89.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 89/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. června 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanů České republiky I. J. a M. Ď., rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 2 KLs 633 Js 33516/01, a pro trestné činy těžké loupeže, nebezpečného ublížení na těle, omezování osobní svobody a krádeže podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 4, §239 odst. 1, §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 2, §249 odst. 1, §250 odst. 1 č. 1b, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k úhrnnému trestu odnětí svobody u I. J. v trvání tří let a tří měsíců a u M. Ď. v trvání čtyř let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu ve Zwickau, Spolková republika Německo, ze dne 29. 5. 2002, sp. zn. 2 KLs 633 Js 33516/01, jenž nabyl právní moci ve vztahu k I. J. dne 26. 6. 2002 a M. Ď. dne 6. 6. 2002, byli jmenovaní uznáni vinnými trestnými činy těžké loupeže, nebezpečného ublížení na těle, omezování osobní svobody a krádeže podle §223 odst. 1, §224 odst. 1 č. 4, §239 odst. 1, §242 odst. 1, §243 odst. 1 věta druhá č. 2, §249 odst. 1, §250 odst. 1 č. 1b, §25 odst. 2, §52, §53 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za které byli odsouzeni k úhrnnému trestu odnětí svobody u I. J. v trvání tří let a tří měsíců a u M. Ď. v trvání čtyř let.
Uvedených trestných činů se podle zjištění soudu dopustili tím, že okolo 01.00 hod. dne 2. 12. 2002 spolu se samostatně stíhaným V. v ložnici domu poškozeného W. M. v L. 55 v A., tohoto spícího napadli v úmyslu jej spoutat a z bytu odcizit cenné předměty a tyto si ponechat, a to tak, že Ď. přitlačil k obličeji na zádech spícího poškozeného polštář, zatímco J. a V. se jej pokoušeli spoutat přinesenou nylonovou šňůrou. Jelikož procitnuvší poškozený kladl značný odpor, Ď. jej nejméně dvakrát udeřil do obličeje, aby se přestal bránit. Poté jej společně spoutali a Ď. mu roubíkem učiněným z ubrusu ucpal ústa. Prohledali ložnici a následně celý byt, z něhož odcizili 8 zlatých prstenů částečně osázených drahokamy, dva zlaté náramky, zlatý náhrdelník s přívěskem, přívěsek, japonské hodinky a dvoje další náramkové hodinky v celkové hodnotě 1000 DM, mobilní telefon Siemens C 25, sluchátko bezdrátového telefonu a finanční hotovost ve výši 80 DM. Poté spoutaného poškozeného ponechali v ložnici a dům opustili, před čímž ještě vzali ze zámku bytových dveří svazek klíčů poškozeného, na němž se nacházely i klíče od jeho obchodu s časopisy v L., se záměrem prohledat ještě tento obchod. Pěšky se přesunuli do několik kilometrů vzdálené obce L., kde za pomoci přinesených klíčů vnikli do obchodu poškozeného v ulici H. H. 2-6. V něm otevřeli nástěnný trezor, z něhož odcizili 600 DM v hotovosti a menší trezor pod psacím stolem, z něhož odcizili 75 DM v hotovosti. Následně obchod uzamkli a odebrali se pěšky zpět do A. na tamější nádraží, odkud se chtěli nechat přepravit taxíkem k českým hranicím. Mezitím se poškozenému podařilo zbavit spoutání a informovat policii. Ve 4.50 hod. byli J. a Ď. zadrženi, V. se podařilo uprchnout. V důsledku spoutání a úderů poškozený utrpěl krvácející naříznutí tkání v místech nad kloubem levé nohy s hnisavým zánětem, zhmožděninu na čele s oděrkami, otok a podlitinu na nose, povrchové zhmožděniny a oděrky v obličeji, pročež byl ambulantně ošetřen. Dále v důsledku činu dlouhodobě nesl následky psychické traumatizace, projevující se sporadickými stavy úzkosti.
Dne 1. 6. 2004 pod sp. zn. 209/2003-MO-M a sp. zn. 395/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzení jsou občany České republiky, kteří byli odsouzeni cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin loupeže podle §234 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. I. J. a M. Ď. se dopustili zvlášť závažného úmyslného trestného činu směřujícího vůči osobní svobodě jiného a majetku, spáchaného s použitím fyzického násilí. Pokud jde o druh trestu, byl jim uložen citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. června 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch