Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.06.2004, sp. zn. 11 Tcu 91/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.91.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.91.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 91/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 28. června 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky V. Š., rozsudkem Okresního soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 15 Ds 270 Js 40659/00, a to pro trestný čin převádění cizinců podle §92 odst. 1 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 2 cizineckého zákona, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v Chemnitz, Spolková republika Německo, ze dne 19. 12. 2000, sp. zn. 15 Ds 270 Js 40659/00, jenž nabyl právní moci dne 28. 12. 2000, byl V. Š. uznán vinným trestným činem převádění cizinců podle §92 odst. 1 č. 1 a 6, §92a odst. 1 č. 2 cizineckého zákona, §52 trestního zákoníku Spolkové republiky Německo, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců. Uvedené trestné činnosti se měl podle zjištění soudu dopustit tím, že v noci na 14. 10. 2000 převedl spolu s dalším převaděčem celkem 40 cizích státních příslušníků přes „zelenou hranici“ z České republiky na území Spolkové republiky Německo, kde se zdržovali až do 19.00 hod., kdy byli v D. zadrženi. Jednal přitom s vědomím, že převáděné osoby nedisponují doklady potřebnými pro vstup a pobyt na území Spolkové republiky Německo. Dne 1. 6. 2004 pod sp. zn. 430/2002-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení německého soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin nedovoleného překročení státní hranice podle §171a tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona. V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. V. Š. se významným způsobem podílel na organizované ilegální přepravě značného počtu cizinců přes státní hranici na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti také velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Nebezpečnost činu je zde navíc zvyšována i okolností spočívající v osobě pachatele, podávající se z předmětného rozhodnutí německého soudu, a to že se posuzované trestné činnosti dopustil ve zkušební době podmíněně odloženého výkonu zbytku trestu odnětí svobody, uloženého mu německým soudem za obdobnou trestnou činnost. Pokud pak jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. června 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/28/2004
Spisová značka:11 Tcu 91/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.91.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20