ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.93.2004.1
sp. zn. 11 Tcu 93/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal dne 25. srpna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto:
Podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb. se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občanky České republiky A. G., rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 603 Hv 34/03w, a to pro zločin závažného výdělečného podvodu podle §146, §147 odst. 3, §148 první případ trestního zákoníku Rakouské republiky, k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Odůvodnění:
Rozsudkem Zemského soudu v Korneuburgu, Rakouská republika, ze dne 1. 10. 2003, sp. zn. 603 Hv 34/03w, jenž nabyl právní moci téhož dne, byla A. G. uznána vinnou zločinem závažného výdělečného podvodu podle §146, §147 odst. 3, §148 první případ trestního zákoníku Rakouské republiky, za který byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let.
Uvedené trestné činnosti se podle zjištění soudu dopustila tím, že s úmyslem obohatit se na úkor poškozených, klamáním o své ve skutečnosti neexistující ochotě platit a rovněž neexistující platební schopnosti, dílem s použitím cizích jmen, přiměla zaměstnance čtrnácti různých zásilkových domů ve více jak 200 případech k dodání spotřebního zboží různého druhu a v jednom případě leasingovou společnost k uzavření leasingové smlouvy na osobní automobil, čímž způsobila na majetku poškozených společností škodu v celkové výši 49 777,66 EUR.
Dne 1. 6. 2004 pod sp. zn. 187/2004-MO-M podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zák. č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů (dále jen zákon), Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení rakouského soudu do evidence Rejstříku trestů České republiky.
Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů.
Podle §4 odst. 1 zákona se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen.
Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzená je občankou České republiky, která byla odsouzena cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin podvodu podle §250 tr. zák.). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona.
V posuzované věci jsou dány ovšem i podmínky materiální povahy. A. G. se dopustila závažné úmyslné majetkové trestné činnosti spáchané značným počtem útoků, jimiž byla více subjektům způsobena celkově velmi vysoká majetková škoda. Pokud pak jde o druh trestu, byl jí uložen již poměrně citelný nepodmíněný trest odnětí svobody. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny.
Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. srpna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch