Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.01.2004, sp. zn. 11 Tcu 98/2003 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.98.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.98.2003.1
sp. zn. 11 Tcu 98/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky projednal dne 22. ledna 2004 v neveřejném zasedání návrh Ministerstva spravedlnosti České republiky na zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů a rozhodl takto: Podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají údaje o odsouzení občana České republiky L. D., rozsudkem Okresního soudu Spojených států pro východní okres státu Virginie, okrsek v Norfolku, Spojené státy americké, ze dne 17. 5. 2000, sp. zn. 2:00CR00021-001, a to pro trestný čin spolčení za účelem provádění finančních operací postihujících mezistátní obchod podle §1956 písm. h) hlavy 18 zákoníku Spojených států amerických, k trestu odnětí svobody v trvání osmdesáti čtyř měsíců, s dohledem po propuštění v trvání dvou let, a k peněžitému trestu ve výměře 100 USD. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu Spojených států pro východní okres státu Virginie, okrsek v Norfolku, Spojené státy americké, ze dne 17. 5. 2000, sp. zn. 2:00CR00021-001, jenž nabyl právní moci dne 17. 5. 2000, byl L. D. uznán vinným trestným činem spolčení za účelem provádění finančních operací postihujících mezistátní obchod podle §1956 písm. h) hlavy 18 zákoníku Spojených států amerických, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmdesáti čtyř měsíců, s dohledem po propuštění v trvání dvou let, a k peněžitému trestu ve výměře 100 USD. Uvedené trestné činnosti se jmenovaný podle skutkových zjištění soudu dopustil tím, že nejméně v době od 7. ledna 1999 do 17. listopadu 1999 organizoval nábor, dopravu a zaměstnávání zahraničních pracovníků zejména z České republiky a ostatních východoevropských zemí bez povolení v USA, přičemž jeho agenti v Evropě nabízeli práci v USA prostřednictvím inzerátů v denním tisku a zajišťovali přepravu získaných osob z Evropy do USA, kde pro ně L. D. ve spolupráci s P. G. a J. R. vyhotovoval zfalšované podvodné doklady a pod hlavičkou firmy K S. I. jim nelegálně zprostředkoval práci na různých pozicích ve správě a úklidu v reprezentačních prodejnách a v hotelích ve státech Virginie, Pensylvánie, Kemtucky, Tennessee, Severní Karolína, Ohio, Oklahoma, Západní Virginie, Missouri, Georgie a Florida, přičemž to vše činil za účelem vlastního zisku, jenž za uvedené období dosáhl částky minimálně 828.865,17 USD. Sám L. D. se již od března roku 1998 zdržoval v USA bez platných víz, užíval různých jmen, jako P. K. a L., a podnikatelskou činnost vyvíjel bez jakéhokoliv povolení. Dne 2. 5. 2003 pod sp. zn. 2589/2000-MO-M/29 podalo Ministerstvo spravedlnosti České republiky podle §4 odst. 2 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, Nejvyššímu soudu České republiky návrh na zapsání výše uvedeného odsouzení soudu Spojených států amerických do evidence Rejstříku trestů České republiky. Nejvyšší soud České republiky věc přezkoumal a shledal, že jsou splněny zákonné podmínky pro zápis odsouzení cizozemským soudem do evidence Rejstříku trestů. Podle §4 odst. 1 zákona o Rejstříku trestů se do evidence Rejstříku trestů zaznamenávají údaje o odsouzení cizozemským soudem, jestliže o uznání rozsudku takového soudu rozhodl podle §384a odst. 1 trestního řádu Nejvyšší soud ČR. Podle §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů může však Nejvyšší soud ČR na návrh Ministerstva spravedlnosti ČR rozhodnout, že se do evidence Rejstříku trestů zaznamenají též údaje o jiném odsouzení občana České republiky cizozemským soudem, jestliže se týká činu, který je trestným i podle právního řádu České republiky, a zápis do evidence je odůvodněn závažností činu a druhem trestu, který za něj byl uložen. Z podaného návrhu a z obsahu připojeného spisového materiálu vyplývá, že odsouzený je občanem České republiky, který byl odsouzen cizozemským soudem, přičemž odsouzení se týká skutku, který vykazuje znaky trestného činu i podle právního řádu České republiky (trestný čin neoprávněného podnikání podle §118 trestního zákona v jeho znění účinném ke dni spáchání daného skutku). Tím jsou splněny formální podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů. V posuzované věci jsou ovšem dány i podmínky materiální povahy. L. D. se pro finanční prospěch významným způsobem podílel na neoprávněném najímání zahraničních pracovníků na nelegální pracovní činnosti na území jiného státu. Jedná se o nebezpečnou a v současnosti velmi rozšířenou trestnou činnost, která zároveň poškozuje i zájmy České republiky. Pokud jde o druh trestu, byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v nikoli zanedbatelné výměře. Lze tedy dovodit, že podmínky ustanovení §4 odst. 2 zákona o Rejstříku trestů týkající se závažnosti činu a druhu uloženého trestu jsou splněny. Z uvedených důvodů proto Nejvyšší soud České republiky návrhu Ministerstva spravedlnosti České republiky vyhověl. Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 22. ledna 2004 Předseda senátu: JUDr. Antonín Draštík Vyhotovil: JUDr. Alexander Sotolář

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/22/2004
Spisová značka:11 Tcu 98/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TCU.98.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20