ECLI:CZ:NS:2004:11.TD.11.2004.1
sp. zn. 11 Td 11/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud v trestní věci obviněného Y. Ch., projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. února 2004 návrh na odnětí a přikázání věci podle §25 tr. řádu a rozhodl takto:
Podle §25 tr. řádu se odnímá Okresnímu soudu v Táboře věc vedená pod sp. zn. 10 T 5/2004 a přikazuje se k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Třebíči.
Odůvodnění:
Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Táboře podala dne 20. 1. 2004 Okresnímu soudu v Táboře obžalobu na obviněného Y. Ch. pro dva trestné činy zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1 tr. zák. a trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., které měl spáchat tím, že dne 27. 3. 2000 podal na F. ú. v T. přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc únor 2000, ve kterém neoprávněně - v rozporu s §2 odst. 1, §12 odst. 2 a §19 odst. 2 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, uplatnil odpočet daně ve výši 50.820,? Kč na základě faktury č. 52000668 na 1. splátku kupní ceny pořízeného investičního majetku (rypadla), ačkoli předmětný stroj byl dodán a k uskutečnění zdanitelného plnění došlo až ve zdaňovacím období v měsíci březnu 2000 dle faktury č. 62000157 v celkové výši 1.309.000,- Kč (tedy včetně výše uvedené 1. splátky) a ve zdaňovacím období v měsíci červnu 2000 na základě této celkové faktury uplatnil odpočet daně ve výši 287.980,- Kč a vypočetl tak celkovou daň za měsíc únor 2000 na 7.894,- Kč, ačkoli ve skutečnosti měl shora uvedený daňový subjekt daňovou povinnost ve výši 58.714,- Kč, čili rozdíl mezi původně vyměřenou daní a skutečnou daňovou povinností činí 50.820,? Kč,
- dne 25. 1. 2001 podal na F. ú. v T. přiznání k dani z přidané hodnoty za měsíc prosinec 2000, ve kterém neoprávněně - v rozporu s §12 odst. 2 a §19 odst. 2 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, uplatnil daň na vstupu na základě 8 fiktivních faktur za dodavatelsky provedené zemní, stavební a pomocné práce, na základě kterých ve skutečnosti nedošlo ke zdanitelnému plnění, a zároveň uplatnil nárok na vrácení nadměrného odpočtu daně z přidané hodnoty ve výši 66.730,- Kč, ačkoli ve skutečnosti měl shora uvedený daňový subjekt daňovou povinnost ve výši 114.270,- Kč, čili rozdíl mezi nárokovaným plněním nadměrného odpočtu DPH a skutečnou daňovou povinností činí 181.000,- Kč,
- dne 2. 7. 2001 podal na F. ú. v T. přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2000, ve kterém neoprávněně - v rozporu s §24 odst. 1, §24 odst. 2 a §25 odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, započetl do výdajů zahrnovaných do základu daně finanční částky v celkové výši 4.760.000,- Kč podle 10 fiktivních faktur za dodavatelsky provedené zemní, stavební, výkopové a pomocné práce, na základě kterých ve skutečnosti nedošlo ke zdanitelnému plnění, a dále částku 231.000,- Kč jako 1. splátku za pořízení investičního majetku (rypadla), ačkoli se jednalo pouze o zálohu na pořízení investičního majetku, která se nemůže zahrnout do nákladů zahrnovaných do základu daně, a navíc výše uvedená 1. splátka byla takto zahrnuta ještě jednou, a to v celkové ceně rypadla ve výši 1.309.000,- Kč (cena včetně 1. splátky), a vypočetl tak celkovou daň na 291.710,- Kč, ačkoli ve skutečnosti měl shora uvedený daňový subjekt daňovou povinnost ve výši 1.838.920,- Kč, čili rozdíl mezi původně vyměřenou daní a skutečnou daňovou povinností činí 1.574.210,- Kč.
Podáním ze dne 10. 2. 2004 navrhl předseda Okresního soudu v Táboře podle §25 tr. řádu odnětí trestní věci obviněného Y. Ch. Okresnímu soudu v Táboře a její přikázání Okresnímu soudu v Třebíči s odůvodněním, že místní příslušnost Okresního soudu v Táboře je dána pouze tím, že u zdejšího finančního úřadu byla podána inkriminovaná daňová přiznání, což je dostatečně dokumentováno listinnými důkazy, a že v obvodu Okresního soudu v Třebíči má bydliště nejen obviněný, ale i tři navržení svědci, kdy další dva jsou bytem na okrese B.-v. a B., jeden na okrese U. H., a v T. bylo dále faktické sídlo organizační složky právnické osoby M. p. \"M.\" a bydlí zde i další potencionální svědkyně.
Nejvyšší soud podle §25 tr. řádu zhodnotil předložený návrh a dospěl k následujícímu závěru.
Podle §25 tr. řádu může být věc z důležitých důvodů odňata příslušnému soudu a přikázána jinému soudu téhož druhu a stupně. Pojem \"důležité důvody\" sice není v zákoně blíže definován, ale je nepochybné, že se musí jednat o skutečnosti, jež budou svoji povahou výjimečné, neboť ustanovení §25 tr. řádu, dle něhož lze v určitých případech věc delegovat k jinému soudu, je zákonným průlomem do zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, vyjádřené v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu.
V projednávaném případě důležité důvody k odnětí věci místně příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu téhož druhu a stupně splněny jsou. Obviněný se sice žalované trestné činnosti dopouštěl v T., kde u finančního úřadu podával inkriminovaná daňová přiznání, ale jinak se trvale zdržuje v obvodu Okresního soudu v Třebíči, a ve stejném obvodu se zdržují i další tři svědci navržení státní zástupkyní ke slyšení před soudem a jeden svědek, jehož slyšení před soudem by rovněž mohlo přicházet v úvahu. V tomto obvodu bylo i faktické sídlo organizační složky právnické osoby M. p. \"M.\". S ohledem na to, že i další tři navržení svědci mají bydliště v okresech B., B. -v. a U. H., odkud je do T. podstatně blíž než do T., jeví se v souladu s ustanovením §25 tr. řádu vhodné, aby věc byla Okresnímu soudu v Táboře, kam trestní věc obviněného napadla, odňata a přikázána Okresnímu soudu v Třebíči.
Z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 27. února 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera