Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.09.2004, sp. zn. 11 Tdo 150/2004 [ usnesení / výz-X ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:11.TDO.150.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:11.TDO.150.2004.1
sp. zn. 11 Tdo 150/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 22. září 2004 předsedou senátu v trestní věci obviněného V. G., takto: Podle §265g odst. 2 tr. ř. předseda senátu Nejvyššího soudu b e r e n a v ě d o m í , že obviněný V. G. vzal zpět dovolání, které podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. 31 To 247/2003. Odůvodnění: Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 28. 4. 2003, sp. zn. 3 T 484/2001, byl V. G. uznán vinným trestným činem zkreslování údajů hospodářské a obchodní evidence podle §125 odst. 1 tr. zák. ve znění účinném k 18. 5. 1995, za který byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců, s podmíněným odkladem jeho výkonu podle §58 odst. 1, §59 odst. 1 tr. zák. na dobu osmnácti měsíců. Současně byl podle §226 písm. a) tr. ř. zproštěn obžaloby pro skutek spočívající v tom, že měl dne 1. 11. 2000 v 10.30 hod., kdy měl v krvi nejméně 2,59 g/kg alkoholu, řídil v M. ulici v Č. L., svěřený osobní automobil zn. Peugeot 406, SPZ CLI 19-20, přesto, že byl předtím sankcionován rozhodnutím DI OŘ PČR Č. L., č. j. ORCL-890/DS-Př-99 ze dne 1. 11. 1999, které nabylo právní moci téhož dne, pro přestupek spočívající v řízení motorového vozidla po veřejných komunikacích pod vlivem alkoholu. Proti tomuto rozsudku podali státní zástupce a obviněný odvolání, která byla usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 3. 9. 2003, sp. zn. 31 To 247/2003, podle §256 tr. ř. jako nedůvodná zamítnuta. Opis tohoto usnesení byl doručen obviněnému dne 12. 11. 2003, obhájci Mgr. C. dne 3. 11. 2003, obhájci JUDr. F. dne 31. 10. 2003 a Okresnímu státnímu zastupitelství v České Lípě dne 31. 10. 2003. Proti shora citovanému usnesení krajského soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce Mgr. C. dne 5. 11. 2003 dovolání, jímž napadl výrok tohoto rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání. Jako důvod dovolání uvedl, že soud rozhodující o jeho odvolání jej podle §256 tr. ř. zamítl, ač rozhodnutí soudu prvního stupně spočívalo na nesprávném právním posouzení skutku. Odkázal přitom na zákonná ustanovení §265b odst. 1 písm. g) a l) tr. ř. Ještě před tím, než Nejvyšší soud o podaném dovolání rozhodl, resp. předtím, než se ve smyslu ustanovení §265g odst. 1 tr. ř. odebral k závěrečné poradě, obviněný V. G. písemným prohlášením učiněným prostřednictvím obhájce dne 20. 9. 2004, došlým Nejvyššímu soudu dne 21. 9. 2004, vzal své dovolání zpět. Předseda senátu Nejvyššího soudu za této situace postupoval podle §265g odst. 2 tr. ř. a vzal toto zpětvzetí dovolání na vědomí, neboť neshledal překážek, které by mu v takovém postupu bránily. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné. V Brně dne 22. září 2004 Předseda senátu: JUDr. Karel Hasch

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/22/2004
Spisová značka:11 Tdo 150/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:11.TDO.150.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Kategorie rozhodnutí:
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20