ECLI:CZ:NS:2004:11.TVO.14.2004.1
sp. zn. 11 Tvo 14/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 29. 4. 2004 stížnost Ing. P. P., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 4. 2004, sp. zn. 4 To 34/2004, 4 To 35/2004, a rozhodl takto:
Podle §31 odst. 1 tr. řádu soudci JUDr. P. K., JUDr. A. D. a JUDr. S. R. n e j s o u vyloučeni z vykonávání úkonů v řízení o vydání Ing. P. P. do ciziny vedené u Nejvyššího soudu pod sp. zn. 11 Tvo 14/2004.
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost Ing. P. P. z a m í t á .
Odůvodnění:
Dne 17. 10. 2003 byla podána žádost Ministerstva spravedlnosti Slovenské republiky o vydání Ing. P. P. k trestnímu stíhání do Slovenské republiky. Řízení o vydání je vedeno u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Nt 364/2003, kdy usnesením ze dne 11. 10. 2003 bylo podle §381 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že se Ing. P. P., občan Slovenské republiky, bere do vydávací vazby.
Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 3. 2004, sp. zn. 3 Nt 364/2003, bylo rozhodnuto o přípustnosti vydání Ing. P. P. k trestnímu stíhání do Slovenské republiky. Dalším usnesením ze dne 17. 3. 2004, sp. zn. 3 Nt 364/2003, bylo podle §30 odst. 1 tr. řádu rozhodnuto, že předseda senátu JUDr. P. D. a soudkyně JUDr. Š. Z. nejsou vyloučeni z vykonávání úkonů ve věci vydávacího řízení ohledně Ing. P. P. vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Nt 364/2003.
Proti oběma usnesením Krajského soudu v Ostravě podal Ing. P. P. stížnost a věc byla předložena Vrchnímu soudu v Olomouci.
Ve svých podáních Ing. P. P. opakovaně namítl podjatost členů senátu 4 To Vrchního soudu v Olomouci, zejména s tím, že tito dle jeho názoru projevili neochotu řídit se zákonem a mezinárodními smlouvami a v dosavadním řízení svým rozhodnutím poškodili jeho práva a oprávněné zájmy z těchto norem vyplývající. K tomu připojil podrobně zpracovaný postup, jak měl soud při správné interpretaci a aplikaci uvedených norem správně rozhodnout. Námitky podjatosti se týkaly jak předchozího rozhodování tohoto senátu ve věci 4 To 139/2003, 4 To 140/2003, tak i rozhodování v budoucnu, zejména ve věci 4 To 34/2004 a 4 To 35/2004.
Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 5. 4. 2004, sp. zn. 4 To 34/2004, 4 To 35/2004, bylo podle §31 odst. 1 tr. řádu a contrario rozhodnuto, že soudce JUDr. S. U. není vyloučen z vykonávání úkonů v řízení o vydávání Ing. P. P. do ciziny z důvodů uvedených v §30 odst. 1 tr. řádu. Vzhledem k tomu, že o prakticky shodné námitce podjatosti Ing. P. P. vůči členům senátu 4 To ve složení odpovídajícímu rozvrhu práce pro rok 2003, tj. vůči JUDr. J. S., JUDr. J. Z. a JUDr. R. S., tento soud již usnesením ze dne 17. 12. 2003, sp. zn. 4 To 139/2003, 4 To 140/2003, rozhodl, kdy toto rozhodnutí bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2004, sp. zn. 11 Tvo 1/2004, potvrzeno tak, že tito soudci nejsou vyloučeni, o námitce podjatosti soudců JUDr. J. S. a JUDr. R. S. nebylo znovu třeba rozhodovat.
Proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci podal Ing. P. P. v zákonné lhůtě stížnost, kterou v podstatě odůvodnil skutečnostmi uvedenými ve svých původních podáních a připomenul, že námitka podjatosti nesměřovala vůči soudci JUDr. S. U., ale především vůči soudci Vrchního soudu v Olomouci JUDr. J. S. Současně vznesl námitku podjatosti vůči senátu 11 Tvo Nejvyššího soudu, především vůči předsedovi senátu JUDr. P. K. a to s tím, že tento nezamezil nezákonnému postupu nižších soudů. Zároveň Nejvyšší soud požádal o přezkoumání všech jeho předešlých podání i předchozího řízení.
Nejvyšší soud podle §147 odst. 1 tr. řádu z podnětu podané stížnosti přezkoumal správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Podle §30 odst. 1 tr. řádu je z vykonávání úkonu trestního řízení vyloučen soudce, u něhož lze mít pochybnosti, že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení, nemůže nestranně rozhodovat.
Ing. P. P. v průběhu řízení o vydání opětovně napadl pro podjatost senát 4 To Vrchního soudu v Olomouci, který ve věci měl rozhodovat jako soud druhého stupně. V této věci však byla již jednou námitka podjatosti Ing. P. P. pravomocně odmítnuta a proto bylo bezpředmětné se touto opětovnou námitkou vůči členům senátu JUDr. J. S. a JUDr. R. S., kterých se předchozí rozhodnutí týkalo, zabývat. V tomto směru postupoval Vrchní soud v Olomouci v napadeném rozhodnutí naprosto správně, pokud se zabýval jen podjatostí člena senátu JUDr. S. U., který v minulosti ve věci Ing. P. P. ještě nerozhodoval a jehož podjatost proto nemohl namítnout. S tím, jak se vrchní soud v napadeném usnesení s námitkou vypořádal je možno souhlasit. Člen senátu JUDr. S. U. je určen rozvrhem práce k rozhodování věci a žádným poznatkem není předem zpochybněna jeho nestrannost, případně jiný důvod podle §30 odst. 1 tr. řádu, který by ho z projednání věci vylučoval. Za tohoto stavu se ani stížnost obviněného proti způsobu, jakým byl jeho návrh vyřízen, nemohla shledat s úspěchem.
Stejným způsobem jako vůči senátu Vrchního soud v Olomouci postupuje Ing. P. P. svým dalším podáním i vůči senátu 11 Tvo Nejvyššího soudu, který rozhoduje o všech jeho opravných prostředcích. Senát 11 Tvo ve složení JUDr. P. K., JUDr. A. D. a JUDr. S. R. je podle rozvrhu práce příslušný k rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutím vrchních soudů, kde zákon opravný prostředek připouští. V tomto řízení jde výlučně o rozhodování o námitkách podjatosti, které jak je patrno ze shromážděných důkazů, směřují proti všem, kteří ve věci Ing. P. P. rozhodovali, nebo dokonce teprve mají rozhodovat. Ing. P. P. přitom své námitky opakuje, i když všechny jeho předchozí námitky byly označeny jako nedůvodné. Senát 11 Tvo ve složení JUDr. P. K., JUDr. A. D. a JUDr. S. R. je v tomto případě věcně i místně příslušný k rozhodnutí o opravném prostředku, a protože se žádný z členů tohoto senátu necítí ve věci podjatý, naopak všichni mají za to, že jsou schopni nestranně rozhodnout, neexistují zde ve smyslu §30 odst. 1 tr. řádu důvody k jejich vyloučení.
Ze všech těchto důvodů tento senát ve věci rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 29. dubna 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera