ECLI:CZ:NS:2004:11.TVO.18.2004.1
sp. zn. 11 Tvo 18/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2004 stížnost obviněného L. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. 2 To 37/2004, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnost obviněného L. H. z a m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 3. 3. 2004, sp. zn. 50 T 10/2003, byl obviněný L. H. uznán vinným trestným činem znásilnění podle §241 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání tří roků a osmi měsíců, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou.
Proti tomuto rozsudku podal obviněný L. H. odvolání a trestní věc se v době rozhodování o jeho vazbě nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Olomouci.
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 19. 4. 2004, sp. zn. 2 To 37/2004, podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechal obviněného L. H. i nadále ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný L. H. stížnost s tím, že vrchní soud porušil jeho právo na obhajobu, když o jeho vazbě rozhodoval v jeho nepřítomnosti, čímž mu byl znemožněn přístup k soudu a možnost vyjádřit se tak k důvodům a zákonnosti jeho vazby. Současně namítá, že jeho omezení osobní svobody je nezákonné a proto navrhuje, aby byl z vazby propuštěn.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Obviněný L. H. byl vzat do vazby usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 7. 2003, sp. zn. 0 Nt 3345/2003, z důvodu §67 písm. b) tr. řádu. Později došlo ke změně vazebních důvodů a obviněný byl nadále ve vazbě z důvodu vazby předstižné. O důvodnosti vazby obviněného bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 4. 2004, kterým byl podle §71 odst. 4, 6, 7 tr. řádu ponechán ve vazbě, neboť u něj byly i nadále shledány důvody vazby předstižné. Rozsudkem soudu prvního stupně byl obviněný L. H. uznán vinným závažným trestným činem a protože jde o rozhodnutí nepravomocné, je stále ohrožen vysokým trestem. Hrozba trestu, spolu s charakterem žalované trestné činnosti a osobnostními rysy obviněného, stejně jako skutečnost, že obviněný byl v minulosti za sexuálně motivovaný trestný čin odsouzen, činí obavu, že by na svobodě trestnou činnost, pro níž je stíhán, opakoval, zcela reálnou. Za tohoto stavu je možno se ztotožnit s rozhodnutím vrchního soudu a na jeho odůvodnění lze v podrobnostech plně odkázat.
V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněného L. H. zbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 5. 2004 byla trestní věc obviněného pravomocně skončena a obviněný byl převeden z vazby do výkonu trestu odnětí svobody. V podstatě totéž platí i o námitce obviněného vztahující se k tomu, že mu nebylo umožněno osobní slyšení k důvodnosti jeho další vazby. S ohledem na to, že vazba obviněného již skončila, nedostatek předchozího řízení nelze žádným způsobem, a to ani dodatečně, napravit.
Ze všech těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera