ECLI:CZ:NS:2004:11.TVO.22.2004.1
sp. zn. 11 Tvo 22/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 5. 2004 stížnosti obviněných Z. S., a J. S., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. 4 To 38/2004, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu se stížnosti obviněných Z. S. a J. S. z a m í t a j í .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 2. 2004, sp. zn. 1 T 10/2003, byli obvinění Z. S. a J. S. uznáni vinnými trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák. dílem nedokonaným ve stadiu pokusu podle §8 odst. 1 tr. zák. a obviněný Z. S. uznán vinným trestným činem podvodu podle §250 odst. 1, 2 tr. zák. a oba odsouzeni k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků, pro jeho výkon byli zařazeni do věznice s dozorem, k trestu zákazu činnosti a k povinnosti nahradit škodu. Stejným rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestu obviněného L. K.
Proti tomuto rozsudku podali všichni obvinění odvolání a trestní věc se v době rozhodování o vazbě obviněných Z. S. a J. S. nacházela ve stadiu odvolacího řízení před Vrchním soudem v Praze.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. 4 To 38/2004, podle §71 odst. 6, 7 tr. řádu ponechal obviněné Z. S. a J. S. i nadále ve vazbě, podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítl žádosti obou obviněných o propuštění z vazby a podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu nepřijal ani jejich písemné sliby.
Proti tomuto usnesení podali obvinění Z. S. a J. S. stížnosti, které v podstatě shodně odůvodnili poukazem na to, že důvod vazby podle §67 písm. c) tr. řádu u nich od počátku trestního stíhání není dán, a proto navrhli, aby napadené usnesení vrchního soudu bylo zrušeno a oni byli propuštěni z vazby na svobodu.
Nejvyšší soud z podnětu podaných stížností přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Oba obvinění jsou stíháni pro závažnou a rozsáhlou majetkovou trestnou činnost. O důvodnosti jejich vazby bylo v průběhu dosavadního řízení několikrát rozhodováno, naposledy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2004, kterým byli podle §71 odst. 6, 7 tr. řádu i nadále ponecháni z důvodu §67 písm. c) tr. řádu ve vazbě, a kterým byly dále podle §72 odst. 3 tr. řádu zamítnuty jejich žádosti o propuštění z vazby a podle §73 odst. 1 písm. b) tr. řádu nebyly přijaty ani jejich písemné sliby. Rozsudkem soudu prvního stupně byli oba obvinění uznáni vinnými žalovanými trestnými činy a protože jde o rozhodnutí nepravomocné, jsou stále ohroženi vysokým trestem. Hrozba trestu, spolu s charakterem a rozsahem žalované trestné činnosti, činí obavu, že by na svobodě trestnou činnost, pro níž jsou stíháni, opakovali, zcela reálnou. Za tohoto stavu je možno se ztotožnit s rozhodnutím vrchního soudu a na jeho odůvodnění lze v podrobnostech plně odkázat.
V současné době jsou ovšem úvahy o důvodnosti vazby obviněných Z. S. a J. S. zbytečné, protože usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 4. 2004 byla trestní věc obviněných pravomocně skončena a oni byli převedeni z vazby do výkonu trestu odnětí svobody.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 31. května 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera