ECLI:CZ:NS:2004:11.TVO.31.2004.1
sp. zn. 11 Tvo 31/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 19. července 2004 stížnost obviněného L. Č., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. 6. 2004, sp. zn. 5 To 50/2004, a rozhodl takto:
Podle §148 odst. 1 písm. a) tr. řádu se stížnost obviněného L. Č. z a m í t á.
Odůvodnění:
Obviněný L. Č. je stíhán obžalobou Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 26. 3. 2004 pro trestný čin podvodu podle §250 odst. 1, 4 tr. zák.
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2004, sp. zn. 1 T 3/2004, byl podle §71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v ustanovení §67 písm. a) tr. řádu obviněný L. Č. ponechán ve vazbě.
Proti tomuto usnesení podal obviněný stížnost a navrhl, aby byl z vazby propuštěn, případně za současného přijetí jím nabízeného písemného slibu, nebo stanovení dohledu probačního úředníka.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 4. 6. 2004, sp. zn. 5 To 50/2004, podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu stížnost obviněného zamítl, podle §73 odst. 1 písm. b), c) tr. řádu nepřijal nabídku písemného slibu obviněného ani návrh na nahrazení vazby dohledem probačního úředníka a obviněného z důvodu §67 písm. a) tr. řádu ponechal i nadále ve vazbě. Obviněného přitom poučil, že proti výroku o nepřijetí písemného slibu a dohledu probačního úředníka a o ponechání ve vazbě je přípustná stížnost k Nejvyššímu soudu.
Na základě tohoto poučení podal obviněný proti výroku o nepřijetí nabídky písemného slibu a dohledu probačního úředníka a o ponechání ve vazbě stížnost se zdůvodněním, že nepovažuje další trvání vazby za nezbytné a navrhl zrušení napadeného výroku usnesení vrchního soudu a propuštění z vazby na svobodu za současného přijetí písemného slibu a stanovení dohledu probačního úředníka.
Nejvyšší soud z podnětu podané stížnosti přezkoumal podle §147 odst. 1 tr. řádu správnost napadeného výroku i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k tomuto závěru.
Pokud jde o část napadeného výroku, kterou vrchní soud rozhodl o nepřijetí písemného slibu a dohledu probačního úředníka, řídil se obviněný nesprávným poučením soudu. Vrchní soud v Praze rozhodoval jako věcně i místně příslušný soud druhého stupně oprávněný k přezkoumání usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2004, kterým byl podle §71 odst. 5 tr. řádu z důvodu uvedeného v §67 písm. a) tr. řádu obviněný L. Č. ponechán i nadále ve vazbě. Jako orgán druhého stupně přitom postupem podle §147 odst. 1 tr. řádu nepřezkoumává z podnětu podané stížnosti napadené usnesení pouze z hlediska důvodnosti další vazby, ale i z hlediska účinnosti institutů, kterými by bylo možno vazbu obviněného nahradit. Protože vrchní soud ve svém rozhodnutí označil další vazbu obviněného L. Č. za důvodnou a vyloučil možnost jejího nahrazení písemným slibem i dohledem probačního úředníka, posuzoval otázku vazby komplexně v jednom řízení, a to v řízení přezkumném. Vrchní soud tedy své rozhodnutí učinil jako orgán oprávněný projednat stížnost obviněného, tedy jako soud druhého stupně, a proto proti tomuto rozhodnutí není přípustný další řádný opravný prostředek.
Za tohoto stavu byla ovšem část napadeného rozhodnutí obsahující výrok o ponechání obviněného L. Č. ve vazbě nadbytečná. Přezkum důvodnosti další vazby obviněného ve lhůtě uvedené v §71 tr. řádu byl učiněn rozhodnutím Městského soudu v Praze. Pokud vrchní soud ke stížnosti obviněného shledal jeho vazbu důvodnou, činil tak jako soud druhého stupně, a proto ani proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě s ohledem na dobu, která uplynula od předchozího přezkumu vazby, je proto předčasné a výrok napadeného usnesení takové rozhodnutí neměl vůbec obsahovat.
Pokud se obviněný řídil poučením vrchního soudu, řídil se nesprávným poučením, a nebylo možné s jeho stížností naložit jinak, než ji jako nepřípustnou zamítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2004
Předseda senátu:
JUDr. Pavel Kučera