ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1096.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1096/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného O., a.s., proti povinnému J. H., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 46 E 9/2002, o „odvolání“ povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2002, č.j. 10 Co 878/2002-15, takto:
I. Řízení o „odvolání“ povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.10.2002, č.j. 10 Co 878/2002-15, se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu.
Povinný napadl usnesení odvolacího soudu podáním, označeným jako „odvolání“.
Dle §236 odst. 1 o.s.ř., lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §201 o.s.ř. může účastník, pokud to zákon nevylučuje, napadnout odvoláním jen rozhodnutí soudu prvního stupně.
Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu soudem vyššího stupně (Nejvyšším soudem) je tedy dovolání (srov. §236 odst. 1 o.s.ř.); občanský soudní řád proto funkční příslušnost soudu pro projednání (naopak) „odvolání” proti rozhodnutí odvolacího soudu neupravuje; napadá-li povinný přesto rozhodnutí odvolacího soudu „odvoláním”, tuto okolnost pomíjí. Nedostatek funkční příslušnosti je však neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, pročež Nejvyšší soud řízení o „odvolání” proti usnesení odvolacího soudu, které touto vadou trpí, nemůže než zastavit (§104 odst. 1 o.s.ř.).
I v případě, že by podání povinného bylo možno považovat za dovolání, nemohlo by být projednáno věcně, neboť není splněna podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení.
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 o.s.ř., ve znění zákona č. 120/2004 Sb., plyne, že dovolatel (fyzická osoba) musí být zastoupen advokátem (příp. notářem), jestliže nemá právnické vzdělání, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám podal dovolání, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle §243c odst. 1, §104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření; nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Z podání dovolatele jeho zastoupení advokátem nevyplývá a jiné listiny, způsobilé toto zastoupení (případně dosažení právnického vzdělání) prokázat, nebyly předloženy ani poté, co jej soud prvního stupně usnesením vyzval, aby si ve stanovené lhůtě zvolil zástupcem advokáta, který by jím učiněné podání nahradil.
Jestliže splnění podmínky řízení podle §241 o.s.ř. dovolatel - navzdory zákonem předpokládanému opatření - ani dodatečně nedoložil, je namístě – i řízení o dovolání – zastavit.
Výrok o nákladech řízení vychází ze situace, kdy povinný z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo zastaveno; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu nárok, však (podle obsahu spisu) prokazatelné náklady nevznikly (§146 odst. 2, věta první, §224 odst. 1 a §243b odst. 5, věta první, o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. července 2004
JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.
předseda senátu