ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1152.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 1152/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných A/ PhDr. L. H., B/ Doc. PhDr. J. H., zastoupených advokátem, proti povinné E. N., za účasti manžela povinné L. N., přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, pro 85.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 1 E 160/2002-38, o dovolání povinné a manžela povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. září 2002 č.j. 24 Co 341/2002, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinné u peněžního ústavu.
Proti usnesení odvolacího soudu podali povinná a její manžel včasné dovolání. Protože nebyli kvalifikovaně zastoupeni a dovolání trpělo i obsahovými vadami, soud prvního stupně je vyzval, aby si ve lhůtě 20 dnů zvolili zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podali řádné dovolání. Zároveň soud povinné poučil, že nevyhoví-li jeho výzvě, dovolací soud dovolací řízení zastaví.
Na výzvu, která jim byla doručena dne 30. dubna 2004, si povinní advokáta nezvolili. Při roku soudu prvého stupně dne 16. června 2003 po příslušném poučení požádali o ustanovení zástupce z řad advokátů. Usnesením prvostupňového soudu ze dne 11. prosince 2003, které nabylo právní moci dne 3. ledna 2004, byly jejich návrhy na ustanovení zástupce soudem, jelikož nedoložili stav sociální potřebnosti, zamítnuty.
S ohledem na dobu vydání usnesení soudů obou stupňů se pro dovolací řízení uplatní – v souladu s body l., l5. a 17., hlavy první, části dvanácté, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – občanský soudní řád ve znění účinném od l. ledna 2001 (dále též jen o.s.ř.“).
Z ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a/, odst. 4 o.s.ř. plyne, že dovolatel (fyzická osoba) musí být zastoupen advokátem (popř. notářem), jestliže nemá právnické vzdělání, a jím musí být dovolání i sepsáno. Zvolí-li si advokáta až poté, co sám dovolání podal, je ke splnění podmínky dovolatelova zastoupení nezbytné, aby zmocněnec (advokát) jím dříve učiněné podání nahradil nebo doplnil vlastním, popř. sdělil soudu, že se s již učiněným podáním ztotožňuje.
Nedostatek povinného zastoupení dovolatele ve smyslu citovaného ustanovení je nedostatkem podmínky řízení, jenž se týká účastníka řízení, a který je svou povahou odstranitelný. Podle §243c odst. 1, §104 odst. 2 o.s.ř. učiní soud k jeho odstranění vhodná opatření, nezdaří-li se jej odstranit, řízení zastaví.
Jelikož splnění podmínky řízení podle §241 odst. 1 a 4 o.s.ř. dovolatelé – navzdory takovému opatření – ani dodatečně nedoložili, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první, o.s.ř. oprávněnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek
V Brně dne 28. července 2004
JUDr. Vladimír Kůrka, v. r.
předseda senátu