Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.07.2004, sp. zn. 20 Cdo 1201/2004 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1201.2004.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1201.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 1201/2004 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných A/ nezl. J. Š. a B/ nezl. T. Š., obou zastoupených matkou J. Š., proti povinnému Ing. V. Š., zastoupenému advokátem, prodejem nemovitosti, pro výživné, o rozvrhu rozdělované podstaty, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 1 E 56/99, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 25. července 2001 č.j. 36 Co 314/2001-197, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud odmítl pro opožděnost odvolání povinného proti rozvrhovému usnesení. Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný (posléze zastoupen advokátem) včasné dovolání, které má za přípustné ve smyslu ust. 239 odst. 3 o.s.ř. a jímž brojí proti závěru o pozdním podání odvolání prostřednictvím Vězeňské služby. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o.s.ř. Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o.s.ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé. Dovolání není přípustné podle §238 a §238a o.s.ř., neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z §239 odst. 1 a 2 o.s.ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z §239 odst. 3 o.s.ř.; podle uvedeného ustanovení lze dovolání podat jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle §43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, případně jímž byl odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle §208 odst. 1 o.s.ř. odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2003 pod č. 41). Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je – aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek – odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř.; oprávněnému, jenž by jinak právo na náhradu nákladů řízení měl, však v tomto stádiu řízení náklady řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. července 2004 JUDr. Vladimír Kůrka, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/28/2004
Spisová značka:20 Cdo 1201/2004
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1201.2004.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb.
§218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20