ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1625.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1625/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné D. M. proti povinným 1) M. M. a 2) M. M., o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. E 729/2000, o dovolání povinných proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18.7.2000, č.j. 12 Co 319/2000-24, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí vyklizením bytu povinnými. Oproti názoru povinných dospěl k závěru, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné, poněvadž podmínky pro jeho náhradní doručení byly splněny.
Povinní (zastoupeni advokátem) ve včasném dovolání namítli, že odvolací soud potvrdil nařízení výkonu nevykonatelného rozsudku, čímž došlo k „téměř učebnicovému příkladu odnětí možnosti jednat před soudem ve smyslu ustanovení §237 písm. f/ o.s.ř.“; povinní se totiž, jak uvádějí v dovolání, v místě doručení vykonávaného rozhodnutí (v době, kdy bylo doručováno) nezdržovali.
Dovolání není přípustné.
Podle části dvanácté, hlavy první, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, platí, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti uvedeného zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občasného soudního řádu ve znění účinném do 1.1.2001, dále jen „o.s.ř.“).
Tak je tomu v dané věci proto, že dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 18.7.2000).
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237, §238a a §239 o.s.ř.; o žádný takový případ zde uvedený v dané věci však nejde.
Ustanovení §237 odst. 1 o.s.ř. spojuje přípustnost dovolání proti každému rozhodnutí odvolacího soudu (s výjimkami zakotvenými v odstavci 2) s vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným; takové vady, k nimž je dovolací soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o.s.ř.), se z obsahu spisu se nepodávají.
Dovolatelé sice poukazovali na vadu podle §237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. (že jim byla odňata možnost jednat před soudem), spojovali ji však nikoli s řízením o výkon rozhodnutí, nýbrž – nepřípustně – s řízením nalézacím, z něhož vzešel titul daného výkonu. Že i posuzované řízení takovou vadou trpí, však ani dovolatelé netvrdili. Nedostatek vykonatelného titulu lze – samozřejmě – vytýkat i v dovolacím řízení, zejména prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241 odst. 3 písm. b/, d/ o.s.ř., leč jen za předpokladu, že dovolání je již – jinak – přípustné.
Dovolání není přípustné ani podle §238a odst. 1 písm. a/ o.s.ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením měnícím, nýbrž potvrzujícím, a nelze je podřadit ani případům vyjmenovaným pod písmeny b/ až f/ tohoto ustanovení.
Rovněž ustanovením §239 o.s.ř. přípustnost dovolání není dána, a to proto, že ji výrokem svého rozhodnutí odvolací soud nezaložil (odstavec 1), resp. že potřebný návrh na vyslovení přípustnosti dovolání (jemuž by odvolací soud nevyhověl) nebyl vznesen (odstavec 2).
Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud podle §243b odst. 4 a §218 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení vychází z ustanovení §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 2, věty první (per analogiam) o.s.ř.; oprávněné, jež by měla na jejich náhradu nárok, však ve stadiu dovolacího řízení prokazatelné náklady nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva ve smyslu ustanovení §142 odst. 1 o.s.ř. nelze považovat „sdělení“ jejího zástupce, jež spojitost s výsledkem dovolacího řízení nijak neosvědčilo.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. listopadu 2004
JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.
předseda senátu