Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28.04.2004, sp. zn. 20 Cdo 1712/2003 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1712.2003.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1712.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1712/2003 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněných A) nezletilého A. V., B) nezletilého T. V., zastoupených matkou M. V., proti povinnému J. V., zastoupenému advokátem, srážkami ze mzdy pro výživné, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. E 484/96, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. března 2003, č. j. 25 Co 58/2003-45, takto: I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. března 2003, č.j. 25 Co 58/2003-45 se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 8. 7. 2002, č. j. E 484/96-34, jímž okresní soud vyrozuměl plátce pracovní odměny povinného o nařízení výkonu rozhodnutí srážkami z této odměny (§294 odst. 3 občanského soudního řádu /dále též jeno.s.ř.“/). Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný, zastoupen advokátem, včasným dovoláním, jímž namítá „nesprávné skutkové zjištění“ soudů obou stupňů, a to zejména ohledně výše dlužného výživného. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř. Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. v souzené věci nezakládají přípustnost dovolání proto, že usnesení podle ustanovení §294 odst. 3 o.s.ř. v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolání není přípustné ani podle §237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení, jímž soud vyrozuměl plátce mzdy, případně pracovní odměny, o nařízení exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. prosince 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998, pod poř. č. 61). Protože dovolání není přípustné podle žádného z uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je, aniž ve věci nařídil jednání (§243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), podle §243b odst. 5, §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. Dovolání bylo odmítnuto, oprávněným, jež by jinak měli právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení §146 odst. 3, §224 odst. 1 a §243b odst. 5 o. s. ř. výrok, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. dubna 2004 JUDr. Vladimír Mikušek, v.r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:04/28/2004
Spisová značka:20 Cdo 1712/2003
ECLI:ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1712.2003.1
Typ rozhodnutí:Usnesení
Dotčené předpisy:§236 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-20