ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.1914.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 1914/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné R. Z., zastoupené advokátem, proti povinné I. Z., pro 4.607,50- Kč s příslušenstvím, srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 35 E 607/2001, o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2003, č.j. 11 Co 49/2003-32, a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 12. 2002, č.j. 35 E 607/2001-25, takto:
I. Řízení o dovolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16. 12. 2002, č.j. 35 E 607/2001-25, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 2. 2003, č.j. 11 Co 49/2003-32, se odmítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 16. 12. 2002, č.j. 35 E 607/2001-25, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinné k vydobytí pohledávky 4.607,50- Kč s 6 % úroky od 23. 1. 1997 do 10. 4. 2001. Uzavřel, že nebyl v souladu s ustanovením §256 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), prokázán přechod práva z Č. s., a. s., které podle rozsudku Obvodního soudu v Praze 4 ze dne 10. 9. 1996, sp. zn. 29 C 13/96, měla povinná plnit, na oprávněnou; názor, že dostačujícím průkazem převodu vymáhané pohledávky je listina obsahující sdělení, jímž postupitel dlužníkovi oznamuje, že došlo k postoupení pohledávky (§526 odst. 1, věta první, zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „obč. zák.“), odvolací soud neshledal správným.
Rozhodnutí soudů obou stupňů napadla oprávněná dovoláním, namítajíc nesprávné právní posouzení otázky týkající se způsobilosti listiny o oznámení postoupení pohledávky doložit ve smyslu §256 odst. 1, 2 o.s.ř. přechod práva z exekučního titulu. Navrhla, aby dovolací soud napadená rozhodnutí zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Z citovaného ustanovení vyplývá, že dovoláním (mimořádným opravným prostředkem) nelze úspěšně napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně.
Jelikož funkční nepříslušnost Nejvyššího soudu k projednání „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení, které touto vadou trpí, v této části podle ustanovení §104 odst. 1 o.s.ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2000 pod č. 45, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 151).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu není přípustné.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc takových, které vykazují zásadní význam; dovolání je tudíž odůvodnitelné pouze ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., tj. námitkou nesprávného právního posouzení věci, kterou dovolatelka (nejen výslovně, ale i obsahově) užila. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatelka zpochybnila – je dovolací soud uplatněným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu, shora uvedené znaky zjevně nesplňuje. Listinou prokazující přechod práva z vykonávaného rozhodnutí (zde postoupení pohledávky) je – podle ustálené soudní praxe – smlouva uzavřená podle §524 odst. 1 obč. zák., jež vyhovuje požadavkům ustanovení §256 odst. 2 o.s.ř. tehdy, jestliže podpisy smluvních stran na ní byly zákonem předepsaným způsobem ověřeny (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2003, sp. zn. 20 Cdo 1319/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 9/2003 pod č. 165). Oznámení o postupu pohledávky (§526 odst. 1, věta první, obč. zák.) je jednostranným právním úkonem postupitele adresovaným dlužníku a – byť by bylo učiněno v písemné formě (s ověřeným podpisem postupitele), jež není obligatorní – osvědčit přechod práva z exekučního titulu způsobilé není (má význam toliko z toho hlediska, vůči komu /postupiteli či postupníkovi/ se dlužník zprostí závazku).
Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1, §146 odst. 2, věty první, a odst. 3 o.s.ř. (povinné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a oprávněná na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30 .srpna 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu