ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.2528.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 2528/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kůrky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného P. M. proti povinné PhDr. H. V., zastoupené advokátkou, vyklizením, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 13 E 790/2001, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2001, č.j. 29 Co 472/2001-36, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 15. 6. 2001, č.j. 13 E 790/2001-11, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 nařídil podle svého rozsudku ze dne 4. 4. 2000, sp. zn. 38 C 218/99, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 12. 1. 2001, sp. zn. 18 Co 507/2000, výkon rozhodnutí vyklizením označené nemovitosti. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že předpoklady nařízení výkonu vyklizením rodinného domku bez náhrady (§251, §340 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), byly splněny.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. a důvodnost spatřuje v tom, že navrhla obnovu řízení, z něhož exekuční titul vzešel, a současně ho napadla žalobou pro zmatečnost. Obsahem dovolání jsou pak výlučně námitky proti správnosti podkladového rozhodnutí a postupu soudu v nalézacím řízení, včetně řízení, která mu předcházela (sp. zn. 10 C 315/82, 28 C 304/86).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení, jímž soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v §237 odst. 1 písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. §238a odst. 2 o.s.ř.). Protože užití §237 odst. 1 písm. b/ je vyloučeno (usnesení, jímž byl nařízen výkon rozhodnutí, nepředcházelo dřívější – odvolacím soudem zrušené – rozhodnutí soudu prvního stupně), lze o přípustnosti dovolání uvažovat již jen z pohledu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., jež ji spojuje se závěrem dovolacího soudu o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po stránce právní. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Dovolací přezkum předjímaný ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit toliko ustanovením §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Dovolatelka odvolacímu soudu nevytýká, že vystavěl své rozhodnutí na nesprávném právním posouzení otázek, jež jsou v daném stadiu vykonávacího řízení z věcného hlediska relevantní (její námitky dopadají toliko do řízení, jež vydání podkladového rozhodnutí předcházelo, případně do jiných řízení); poukaz na využití mimořádných opravných prostředků proti exekučnímu titulu je bezcenný.
Nebyl-li uplatněn způsobilý dovolací důvod, nemohl Nejvyšší soud posuzovat, zda napadené rozhodnutí má zásadní právní význam; dovolání proto odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněnému náklady v tomto stadiu řízení nevznikly a povinná na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. října 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu