ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.374.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 374/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. T., a. s., proti povinné A. – A. s. r. o., prodejem movitých věcí, pro 26.357,80 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 19 E 1128/99, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 1. 2002, č.j. 42 Co 6/2002-17, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, jež dříve, než o něm bylo rozhodnuto, vzala zpět.
Jelikož rozhodnutí soudu prvního stupně bylo vydáno před 1. 1. 2001, muselo být řízení o odvolání povinné vedeno podle dosavadních právních předpisů, tj. podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do uvedeného dne (dále jen „o.s.ř.“), a v důsledku toho bylo nutno s dovoláním naložit shodně (viz bod 15. a 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony další).
Podle ustanovení §243b odst. 4, věty druhé, o.s.ř. platí, že vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud proto tak rozhodl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl soud podle §243b odst. 4, věty první, §224 odst. 1, §146 odst. 2, věty první, o.s.ř.; oprávněné, jež by měla ve smyslu těchto ustanovení právo na jejich náhradu, však v tomto stadiu řízení prokazatelné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. dubna 2004
JUDr. Vladimír Kurka
předseda senátu