ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.595.2004.1
sp. zn. 20 Cdo 595/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné České republiky - Krajského soudu v Brně, Brno, Rooseveltova l6, proti povinnému F. Š., o ustanovení zástupce, vedené u Okresního soudu Brno – venkov pod. sp.zn. 17 E 430/99, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2. dubna 2001, č.j. 21 Co 486/2000-24, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7.7.2000, č.j. 17 E 430/99-14, jímž Okresní soud Brno - venkov zamítl návrh povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů .
Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá nesprávné právní posouzení věci spočívající v tom, že soud při rozhodování nepřihlédl k jeho tvrzení, že s manželkou nežije ve společné domácnosti a že o jejích majetkových poměrech mu není nic známo. Dále namítá, že postupem soudu,
tj zamítnutím návrhu na ustanovení zástupce z řad advokátů, mu byla odňata možnost jednat před soudem.
.
Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí, jež bylo vydáno dne 2. dubna 2001, bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne
31. prosince 2000 (dále jen „o. s.ř.“).
Dovolání není přípustné.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení §237, §238a a §239 o.s.ř.
Podle §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení odvolacího soudu není usnesením měnícím, a napadené rozhodnutí nelze podřadit ani případům vyjmenovaným v §238a odst. 1 písm. b) až f) o.s.ř. Podmínky stanovené
v §239 o.s.ř. nejsou rovněž naplněny, neboť usnesení, jímž bylo rozhodnuto
o žádosti účastníka řízení o ustanovení zástupce, není usnesením ve věci samé.
Zbývá posoudit podmínky přípustnosti určené v ustanovení §237 odst. l o.s.ř., jež je spojuje s takovými hrubými vadami řízení a rozhodnutí, které činí rozhodnutí odvolacího soudu zmatečným. Přípustnost dovolání však není založena již tím, že dovolatel příslušnou vadu řízení tvrdí, ale až zjištěním, že řízení takovou vadou skutečně trpí.
Protože jiné vady řízení podle §237 odst. l o.s.ř. tvrzeny nebyly a z obsahu spisu nevyplývají, je pro závěr o přípustnosti (a současně důvodnosti) dovolání rozhodující, zda je řízení postiženo vadou, kterou snad může mít na mysli dovolatel, tedy vadou podle ustanovení §237 odst. l písm. f) o.s.ř., podle něhož je dovolání přípustné, jestliže účastníku řízení byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Ani touto vadou však řízení netrpí. Jak dovodila již ustálená judikatura (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 1996, sp. zn. 2 Cdon 539/96, a ze dne
30. října 1997, sp. zn. 2 Cdon 953/96, uveřejněná ve sbírce Soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1998, sešity č. 4 a 6, pod poř. č. 27 a 49), o odnětí možnosti jednat před soudem jde totiž ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., jen tehdy, jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení, nikoli tedy při rozhodování, a byl-li tento postup nesprávný. “Postupem soudu v průběhu řízení” ve smyslu výše citovaného ustanovení je tedy činnost soudu, která vydání konečného rozhodnutí předchází, nikoli jeho vlastní rozhodovací akt, který má za úkol průběh řízení zhodnotit. Ztotožňuje-li tudíž dovolatel vadu řízení se soudním rozhodnutím, nejde o případ podřaditelný pod ustanovení §237 odst. 1 písm. f) o.s.ř., jež se vztahuje k nesprávnému postupu soudu .
Protože tedy dovolání není přípustné ani podle jednoho z výše citovaných ustanovení, Nejvyšší soud je - aniž se mohl zabývat jeho případnou důvodností - bez jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení §243b odst. 4, odst. 5 věty za středníkem a §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř. usnesením odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 16. června 2004
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu