ECLI:CZ:NS:2004:20.CDO.726.2003.1
sp. zn. 20 Cdo 726/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Kurky a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného J. K., zastoupeného advokátem, proti povinnému J. K., zastoupenému advokátem, pro 62.500,- Kč a 2.500,- Kč měsíčně od 1. 6. 2001, srážkami ze mzdy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5, pod sp. zn. E 1938/2001, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2001, č.j. 64 Co 437/2001-20, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 20. 8. 2001, č.j. E 1938/2001-6, kterým Obvodní soud pro Prahu 5 nařídil podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 28. 11. 1995, sp. zn. 23 C 16/95, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 1996, sp. zn. 19 Co 224/96, k vydobytí výživného za dobu od 1. 5. 1999 do 31. 5. 2001 v částce 62.500,- Kč a dále ve výši 2.500,- Kč měsíčně od 1. 6. 2001, jakož i exekučních nákladů (7.090,- Kč) výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, na kterou má povinný nárok u označeného plátce mzdy. Protože v řízení o výkon rozhodnutí nelze přezkoumávat věcnou správnost podkladového rozhodnutí a ani bezchybnost řízení, které jeho vydání předcházelo, shledal odvolací soud v tomto směru uplatněné námitky povinného nedůvodnými.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jímž namítá toliko nesprávnost posouzení svého podání jako odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, ač ve skutečnosti šlo o návrh na odložení provedení výkonu rozhodnutí.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Podle ustanovení §238a odst. 1 písm. c/ o.s.ř. je dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení (jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí), kterým soud prvního stupně nařídil výkon rozhodnutí, přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (srov. §238a odst. 2, §237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po právní stránce, vyplývá, že dovolací přezkum je otevřen pouze pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, kterým lze dovolání odůvodnit a v jehož rámci dovolací soud zkoumá zásadní právní význam rozhodnutí, je tudíž jen důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci).
Dovolatel – posuzováno z hlediska obsahu dovolání – důvod podle §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. neuplatnil. Jeho námitky, že soud nesprávně posoudil obsah podání (jako odvolání), jsou podřaditelné důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (řízení je postiženo „jinou“ vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Protože výhrady uplatnitelné prostřednictvím tohoto důvodu zohlednit v rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost má být založena ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., nelze (srov. §242 odst. 3, větu druhou, o.s.ř.), Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
Povinný (dovolatel) z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému však prokazatelné náklady tohoto řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků (§243b odst. 5, věta první, §224 odst. 1, §146 odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. února 2004
JUDr. Pavel Krbek, v.r.
předseda senátu