ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.1194.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 1194/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zdeňka Novotného a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce O. P., proti žalované B. H. a.s., zastoupené advokátem, o odškodnění pracovního úrazu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 5 C 106/2001, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 6. listopadu 2003 č.j. 23 Co 298/2003-88, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se domáhal, aby mu žalovaná zaplatila 81.810,- Kč s 10% úrokem od 15.10.2000 do zaplacení. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že při plnění pracovních úkolů utrpěl u právních předchůdců žalované v letech 1954 a 1960 pracovní úrazy, pro které mu byl přiznán plný invalidní důchod. Žalovaná mu vyplácela náhradu za ztrátu na výdělku do srpna 2000. Od září 2000 mu náhradu odmítá vyplácet s odůvodněním, že na ni ztratil nárok. Žalobce má za to, že mu náhrada za ztrátu na výdělku i nadále náleží.
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 18.11.2002 a usnesením ze dne 25.11.2002 č.j. 5 C 106/2001-64 připustil změnu \"žalobního návrhu tak, že příslušenství činí 10% z žalované částky a jde od 15.10.2000 do zaplacení\", žalobu o zaplacení 81.810,- Kč s 10% úrokem od 15.10.2000 do zaplacení zamítl a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit \"České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích\" na náhradě nákladů řízení 1.293,70 Kč a že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 17.929,- Kč k rukám advokáta. Na základě provedených důkazů dospěl k závěru, že žalobce nemá na požadovanou náhradu za ztrátu na výdělku nárok, neboť přestal být vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopen \"soustavné práce\" - i kdyby oba pracovní úrazy neutrpěl - již v roce 1997 nebo 1998.
K odvolání žalobce Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 6.11.2003 č.j. 23 Co 298/2003-88 odvolání proti výroku o připuštění změny žaloby odmítl, v ostatních výrocích rozsudek soudu prvního stupně \"ve spojení s doplňujícím usnesením\" potvrdil a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 17.338,- Kč k rukám advokáta. Poté, co odmítl jako bezdůvodnou námitku podjatosti, kterou žalobce vznesl vůči členu senátu odvolacího soudu JUDr. J. Ch., PhD., a co dovodil, že odvolání proti výroku o připuštění změny žaloby je nepřípustné, dospěl k závěru, že u žalobce došlo \"v důsledku obecného onemocnění nebo zhoršení zdravotního stavu přirozenou cestou (stárnutí), jež není v příčinné souvislosti s jeho utrpěnými pracovními úrazy, nejpozději v letech 1997 - 1998 k takovému snížení rozsahu pracovního potenciálu, který vylučuje jeho soustavné řádné zaměstnávání, a že proto došlo ve smyslu ustanovení §202 odst.1 zákoníku práce k takové změně poměrů na straně žalobce, v důsledku které mu požadovaná náhrada za ztrátu na výdělku nepřísluší.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že meritornímu rozhodnutí o dovolání brání nedostatek podmínky dovolacího řízení.
Otázku, zda jsou splněny podmínky dovolacího řízení, je třeba v projednávané věci (srov. čl. III zákona č. 120/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) posuzovat podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinných do 18.3.2004 (dále jen \"o.s.ř.\").
Podle §240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo notářem; to neplatí, má-li dovolatel právnické vzdělání, popřípadě jedná-li za něj osoba uvedená v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy [tj. ve věcech uvedených v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů].
Podle ustanovení §241 odst. 2 o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21 nebo v §21a anebo v §21b, která má právnické vzdělání.
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby dovolatel, který je fyzickou osobou, měl právnické vzdělání nebo, jestliže takového vzdělání nedosáhl, aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem), popřípadě notářem, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. V případě, že dovolatelem je právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek (kraj), uvedená okolnost má za následek, že za něj musí jednat osoba uvedená v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, nebo že musí být při podání dovolání zastoupen advokátem, popřípadě, jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, notářem. Z ustanovení §241 odst.2 o.s.ř. současně vyplývá, že dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem [jde-li v řízení o věc uvedenou v ustanovení §3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů] nebo osobou uvedenou v §21 o.s.ř. nebo v §21a o.s.ř. anebo v §21b o.s.ř., která má právnické vzdělání, ledaže by byla dovolatelem fyzická osoba, která dosáhla právnické vzdělání.
Ustanovení §241 o.s.ř., které určuje tzv. povinné (nucené) zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit (postupem uvedeným v ustanovení §241b odst.2 o.s.ř.), bez jejíhož splnění však nelze meritorně (věcně) rozhodnout o dovolání.
V posuzované věci žalobce, který je fyzickou osobou, nebyl při podání dovolání proti usnesení odvolacího soudu zastoupen advokátem, dovolání nebylo advokátem sepsáno a nebylo prokázáno (a ani tvrzeno), že by měl právnické vzdělání. K odstranění tohoto nedostatku podmínky dovolacího řízení soud prvního stupně usnesením ze dne 17.2.2004 č.j. 5 C 106/2001-97 žalobce ve smyslu ustanovení §241b odst.1 a 2 o.s.ř. vyzval, aby si pro podání dovolání proti rozsudku odvolacího soudu zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal do 20 dnů od doručení usnesení řádné dovolání; současně ho poučil, že, nebude-li výzvě ve stanovené lhůtě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Uvedené usnesení bylo žalobci doručeno dne 23.2.2004; žalobce však výzvě dosud nevyhověl a nedostatek povinného (nuceného) zastoupení neodstranil.
Vzhledem k tomu, že žalobce přes výzvu soudu neodstranil nedostatek podmínky dovolacího řízení podle ustanovení §241 o.s.ř., ačkoliv byl o důsledcích své nečinnosti poučen, Nejvyšší soud České republiky řízení o dovolání žalobce - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - podle ustanovení §241b a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. září 2004
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu