ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.329.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 329/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně A. M., zastoupené advokátkou, proti žalovanému Z. d. D., o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost podané S. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.8.2001, č.j. 16 Co 439/2000-283, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 14 C 174/2001, o dovolání S. M., zastoupeného advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. května 2003, č.j. 16 Co 112/2003-71, takto:
Dovolání S. M. se odmítá.
Odůvodnění:
S. M. se žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost ze dne 7.9.2001, doručenou Okresnímu soudu v Šumperku dne 10.9.2001, domáhal, aby usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.8.2001, č.j. 16 Co 439/2000-283, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22.2.2000, č.j. 14 C 13/96-251, bylo zrušeno.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 3.3.2003, č.j. 14 C 174/2001-64, žalobu S. M. pro zmatečnost (podanou proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17.8.2001, č.j. 16 Co 439/2000-283, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 22.2.2000, č.j. 14 C 13/96-251, jímž soud prvního stupně nepřipustil, aby do řízení vstoupil jako vedlejší účastník na straně žalobkyně) vyloučil k samostatnému projednání. Dospěl k závěru, že v této věci je dána věcná příslušnost krajského soudu (§229 odst.3, §235a odst.1 o.s.ř.), neboť žaloba pro zmatečnost směřuje proti rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě.
Odvolání S. M. proti tomuto usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 14.5.2003, č.j. 16 Co 112/2003-71, podle ustanovení §218 písm. c) o.s.ř. odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně není - v souladu s ustanovením §202 odst.1 písm.a) o.s.ř. - přípustné, neboť usnesení o spojení či vyloučení věci podle ustanovení §112 o.s.ř. je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal S. M. z důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 písm.a), b) a odst. 3 o.s.ř. dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) a §238a odst. 1 písm. b) o.s.ř. Namítá, že „ve věci o neplatnost výpovědi z pracovního poměru vedené u Okresního soudu v Šumperku probíhají čtyři samostatná řízení pod j.č. 14 C 13/96, 14 C 174/2001, 14 C 103/2002 a 14 C 104/2002“, že „dle ustanovení §83 o.s.ř. je tato situace vyloučena“, a že má probíhat pouze jedno řízení, a to pod „j.č. 14 C 13/96“. Zdůrazňuje, že ve věci „j.č. 14 C 13/96“ dosud není rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení a pro zmatečnost ze dne 9.10.2001, „j.č. 14 C 13/96“, která byla soudu zaslána ze Š. dne 10.10.2001, č. zásilky „R027441 587“, a pro kterou mu dosud nebyl ustanoven advokát (ač o to požádal). S. M. upozorňuje na to, že „v průběhu řízení u soudu se žalované ZD D. oddělilo právně na další subjekt – D. z. a.s.“, a domnívá se, že „veškerý majetek ZD D. vlastní nyní tento nový subjekt“ a že „žalovaní jsou výše uvedené dva subjekty“. Dále namítá, že dne 5.9.2002 ve věci 14 C 174/2001 podal žalobu na obnovu řízení a pro zmatečnost proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.8.2002, „č.j. 16 Ca 237/2002-57“, že soud reagoval další zmatečností, když „od počátku řízení mu bylo odepřeno právo jednat před soudem, právo na advokáta“, když „ve věci samé nebyla vůbec nařízena jednání před soudem a nebylo dosud vydáno rozhodnutí“; dovozuje, že tím „byla porušena jeho práva zaručená ústavou ČR, Listina základních práv a svobod, Evropská úmluva o lidských právech a právo na spravedlivý proces“. Navrhl, aby dovolací soud „zrušil napadené rozhodnutí a s ním související rozhodnutí v uvedené věci a věc vrátil k dalšímu řízení“ a aby „všechny vpředu uvedené věci byly spojeny v jednu věc pod j.č. 14 C 13/96“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř., ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst.2 o.s.ř. (§238 a §238a o.s.ř.).
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.1 písm.b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst.1 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o.s.ř. [§239 odst.3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě S. M. dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení jím podané žaloby pro zmatečnost k samostatnému řízení, pro nepřípustnost podle ustanovení §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti tomuto usnesení podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, a nevyplývá ani z ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože nejde o případy v něm uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat – jak to činí dovolatel - ani z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, jestliže bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, ani z ustanovení §238a odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, jestliže bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
Vzhledem k tomu, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání není přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání S. M. proti tomuto rozhodnutí - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2004
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu