ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.344.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 344/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně A. M., zastoupené advokátkou, proti žalovanému Z. d. D., o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost, podané S. M., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.8.2002, č.j. 16 Co 237/2002-57, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp.zn. 14 C 104/2002, o dovolání S. M., zastoupeného advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. prosince 2002, č.j. 16 Co 360/2002-16, takto:
Dovolání S. M. se odmítá.
Odůvodnění:
S. M. se žalobou na obnovu řízení a žalobou pro zmatečnost ze dne 5.9.2002, doručenou Okresnímu soudu v Šumperku dne 6.9.2002, domáhal, aby usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.8.2002, č.j. 16 Co 237/2002-57, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 10.5.2002, č.j. 14 C 174/2001-33, bylo zrušeno.
Okresní soud v Šumperku usnesením ze dne 27.9.2002, č.j. 14 C 104/2002-6, žalobu S. M. na obnovu řízení (proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.8.2002, č.j. 16 Co 237/2002-57) vyloučil k samostatnému projednání. Dospěl k závěru, že ohledně žaloby na obnovu řízení je dána věcná příslušnost soudu prvního stupně, a proto rozhodl o vyloučení této věci podle ustanovení §112 odst. 2 o.s.ř.
Odvolání S. M. proti tomuto usnesení soudu prvního stupně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 18.12.2002, č.j. 16 Co 360/2002-16, odmítl a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně není - v souladu s ustanovením §202 odst.1 písm.a) o.s.ř. - přípustné, neboť usnesení o spojení či vyloučení věci je usnesením, jímž se upravuje vedení řízení.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal S. M. dovolání z důvodů uvedených v ustanovení §241a odst. 2 písm.a), b) a odst. 3 o.s.ř. dovolání. Namítá, že „v dosud neskončené věci o neplatnost výpovědi z pracovního poměru vedené u Okresního soudu v Šumperku probíhají čtyři samostatná řízení pod j.č. 14 C 13/96, 14 C 174/2001, 14 C 103/2002 a 14 C 104/2002“, že „dle ustanovení §83 o.s.ř. nemohou ve stejné věci probíhat jiná řízení, když první řízení probíhá pod č.j. 14 C 13/96“, a zdůrazňuje, že „ve věci j.č. 14 C 13/96 dosud není rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení a o žalobě pro zmatečnost ze dne 9.10.2001, j.č. 14 C 13/96“. S. M. upozorňuje na to, že „v průběhu řízení u soudu se žalované ZD D. oddělilo právně na další subjekt – D. z. a.s.“, a domnívá se, že „veškerý majetek ZD D. vlastní nyní tento nový subjekt“ a že „žalovaní jsou výše uvedené dva subjekty“. Dále namítá, že od počátku řízení mu bylo odepřeno právo jednat před soudem, právo na advokáta a že ve věci samé nebylo dosud nařízeno jednání před soudem a nebylo rozhodnuto. Dovozuje, že tím „byla porušena jeho práva zaručená Ústavou ČR (čl. 3, 4, 10, 96), Listina základních práv a svobod (čl. 1, 3/3, 36/1,2, 37/2,3, 38/2), Evropská úmluva o lidských právech a právo na spravedlivý soudní proces, i když uvedenými listinami je Česká republika vázána, a tyto mají přednost před zákonem“. Navrhl, aby dovolací soud „zrušil veškerá rozhodnutí ve spisech 14 C 103/2002, 14 C 104/2002 a věc vrátil k dalšímu rozhodnutí a vedení pod spisem vedeném u OS v Šumperku pod č.j. 14 C 13/96“.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení
§240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení bez nařízení jednání (§243a odst.1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [§237 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [§237 odst.1 písm.b) o.s.ř.], nebo jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení §237 odst.1 písm.b) o.s.ř. a jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [§237 odst.1 písm.c) o.s.ř.].
Dovolání je také přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno usnesení soudu prvního stupně nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil, anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jestliže dovolání není jinak přípustné a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a to v případech, kdy usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé o žalobě na obnovu řízení, o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí podle ustanovení §235h odst.1 věty druhé o.s.ř., ve věci konkursu a vyrovnání, o žalobě pro zmatečnost, o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí, ve věci zastavení výkonu rozhodnutí, ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí nebo o povinnostech vydražitele uvedeného v ustanoveních §336m odst.2 (§336n) a v §338za odst.2 o.s.ř. (§238 a §238a o.s.ř.).
Dovolání je rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží [§239 odst.1 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.1 písm.b) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle ustanovení §104 odst.1 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.a) o.s.ř.], jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle ustanovení §107 odst.5 o.s.ř., o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka podle ustanovení §107a o.s.ř., o přistoupení dalšího účastníka podle ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. a o záměně účastníka podle ustanovení §92 odst.2 o.s.ř. [§239 odst.2 písm.b) o.s.ř.], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby), ledaže by byl odmítnut návrh na předběžné opatření podle ustanovení §75a o.s.ř. [§239 odst.3 o.s.ř.].
V posuzovaném případě S. M. dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání proti usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o vyloučení jím podané žaloby na obnovu řízení k samostatnému řízení, pro nepřípustnost podle ustanovení §218 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Přípustnost dovolání proti tomuto usnesení podle ustanovení §237 o.s.ř. není dána, neboť se nejedná o rozhodnutí ve věci samé, a nevyplývá ani z ustanovení §238, §238a a §239 o.s.ř., protože nejde o případy v něm uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat – jak to činí dovolatel - ani z ustanovení §238 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, jestliže bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení, ani z ustanovení §238a odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, jestliže bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.
Vzhledem k tomu, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu o odmítnutí odvolání není přípustné, Nejvyšší soud České republiky dovolání S. M. proti tomuto rozhodnutí - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 19. července 2004
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu