ECLI:CZ:NS:2004:21.CDO.573.2004.1
sp. zn. 21 Cdo 573/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Novotného a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce J. M., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému D., státnímu podniku, zastoupenému advokátkou, za účasti K., p., a.s., jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, o odškodnění nemoci z povolání, vedené u Okresního soudu v Tachově pod sp. zn. 4 C 228/97, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3. dubna 2003 č.j. 10 Co 80/2003-257, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.575,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokátce.
Odůvodnění:
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 3.4.2003 č.j. 10 Co 80/2003-257, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Tachově ze dne 22.10.2002 č.j. 4 C 228/97-236 ve věci samé, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce – s ohledem na to, že byl v dovolání uplatněn, jak vyplývá z jeho obsahu, dovolací důvod podle ustanovení §241a odst. 3 o.s.ř [dovolatel nesouhlasí s hodnocením důkazů a se skutkovými zjištěními (především se skutkovým závěrem o tom, že žalobce netrpí nemocí z povolání), z nichž odvolací soud vychází] - zásadní význam (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce – aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
V dovolacím řízení vznikly žalovanému v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady, které spočívají v paušální odměně ve výši 7.500,- Kč (srov. §3 odst. 1 bod 6, §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění vyhlášky č. 49/2001 Sb.) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 75,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění vyhlášek č. 235/1997 Sb. a č. 484/2000 Sb.), celkem ve výši 7.575,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. uložil, aby žalovanému tyto náklady nahradil. Žalobce je povinen přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám advokátky, která žalovaného v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. července 2004
JUDr. Zdeněk N o v o t n ý, v. r.
předseda senátu