ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.2152.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 2152/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Víta Jakšiče ve věci žalobce V. Š., zastoupeného advokátkou, proti žalované R. Š., zastoupené advokátem, o určení vlastnictví k nemovitosti, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 7 C 1094/2001, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 13. května 2003, č. j. 22 Co 137/2003-89, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Usnesení, jímž bylo odmítnuto dovolání, protože nebylo shledáno přípustným podle §237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále „OSŘ“), nemusí být odůvodněno (§243c odst. 2 OSŘ).
Nejvyšší soud jen na okraj odkazuje na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích z 31. 10. 1994, sp. zn. 7 Co 2075, 2368/94, publikované v Soudních rozhledech 2/1995 pod č. 28, str. 25, a rozsudek Nejvyššího soudu z 11. 7. 2002, sp. zn. 22 Cdo 1988/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck, pod C 1303, svazek 18, podle nichž „je-li žalovaný zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník, má žalobce naléhavý právní zájem na určení svého spoluvlastnického práva, neboť takové rozhodnutí soudu může být i podkladem pro provedení změny zápisu v katastru nemovitostí.“ … „Není-li žalobce zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník určité věci, má jeho žaloba na určení vlastnictví z hlediska zájmu na určitosti vlastnických práv a na nespornosti a spolehlivosti jejich evidence v katastru nemovitostí přednost před žalobou na plnění. Kumulaci žaloby na určení vlastnického práva se žalobou na plnění, např. na vyklizení nemovitosti, nelze vyloučit“. K otázce nabytí věci do bezpodílového spoluvlastnictví vydržením Nejvyšší soud v rozsudku z 31. 10. 1996, sp. zn. 3 Cdon 231/96, publikovaném v Soudních rozhledech 2/1997 pod č. 25, str. 33, zaujal právní názor, že „nabytí věci oběma manžely do jejich bezpodílového spoluvlastnictví vydržením předpokládá dobrou víru obou, že jim oběma jako bezpodílovým spoluvlastníkům věc patří, a to po celou zákonem stanovenou dobu nepřetržité držby“.
Lze ještě dodat, že v případě nepřípustného dovolání je námitka litispendence důvodem žaloby pro zmatečnost (srov. §229 odst. 2 písm. a) OSŘ) dovoláním ji nelze uplatnit.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovaná nebyla v dovolacím řízení úspěšná a žalobci žádné prokazatelné náklady nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu