ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.2397.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 2397/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Marie Rezkové ve věci žalobce J. Š., zastoupeného advokátem, proti žalované M. H., zastoupené advokátem, o 3,018.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 7 C 513/99, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2003, č. j. 64 Co 3/2003-153, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 31. ledna 2003, č. j. 64 Co 3/2003-153, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 19. srpna 2002, č. j. 7 C 513/99-146, ve znění usnesení ze dne 7. listopadu 2002, č. j. 7 C 513/99-151, kterými bylo odmítnuto žalobcovo odvolání a rozhodnuto o nákladech řízení. Dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podává žalobce dovolání s odůvodněním, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Soud prvního stupně odmítl jeho odvolání proti rozsudku z 13. 2. 2002, č. j. 7 C 513/99-130, pro opožděnost, a to usnesením z 27. 5. 2002, č. j. 7 C 513/99-139. Proti němu si žalobce rovněž podal odvolání, které soud prvního stupně znovu pro opožděnost usnesením odmítl. Toto rozhodnutí poté odvolací soud potvrdil. Dovolatel namítá, že jím podaná odvolání byla podána včas a v podrobnostech polemizuje s názorem odvolacího soudu ohledně správnosti doručování předmětných rozhodnutí. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud jako soud dovolací především zkoumal, zda jde o dovolání přípustné, neboť podle §236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jen pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravuje §237 až §239 OSŘ. Žádné z těchto zákonných ustanovení však nepřipouští dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí odvolání proti jeho usnesení. Proto nezbylo, než dovolání podle §234b odst. 5 ve spojení s §218 písm. c) OSŘ odmítnout.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto s přihlédnutím k tomu, že žalobce nebyl v dovolacím řízení úspěšný a žalované žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly (§243b odst. 5, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 OSŘ).
V Brně dne 20. ledna 2004
JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.
předseda senátu