ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.2609.2003.1
sp. zn. 22 Cdo 2609/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců Víta Jakšiče a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce K.–B., a. s., zastoupeného advokátkou, proti žalovanému V. Š., zastoupenému advokátem, o vydání věci a zaplacení ušlého zisku, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 463/98, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2003, č. j. 18 Co 63/2000-199, takto:
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. března 2003, č. j. 18 Co 63/2000-199, zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Svitavách usnesením ze dne 27. ledna 2000, č. j. 7 C 463/98-190, zamítl žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Hradci Králové jako soud odvolací usnesením ze dne 6. března 2003, č. j. 18 Co 63/2000-199, odmítl jako opožděné odvolání, které žalovaný podal proti usnesení soudu prvního stupně. Uvedl, že zásilka, kterou bylo žalovanému doručováno usnesení soudu prvního stupně, byla po neúspěšném pokusu o doručení uložena na poště dne 31. 1. 2000, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. V souladu s ustanovením §47 odst. 2 a §57 odst. 1 OSŘ tak za den, kdy bylo usnesení žalovanému doručeno, odvolací soud považoval 31. leden 2000 a lhůta k podání odvolání uplynula dnem 15. 2. 2000. Žalovaný si zásilku vyzvedl dne 11. 2. 2000 a podal odvolání prostřednictvím pošty dne 23. 2. 2000, tedy již po uplynutí odvolací lhůty.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Považuje za nesprávný právní závěr odvolacího soudu, že odvolání podal opožděně, resp. že mu bylo usnesení soudu prvního stupně řádně doručeno uložením na poště ve smyslu §47 odst. 2 OSŘ. V době jeho doručování se totiž v místě svého bydliště, kam mu bylo doručováno, nezdržoval, neboť pracoval mimo S. a domů dojížděl pouze jednou za 14 dnů. Žalovaný navrhl, aby bylo rozhodnutí odvolacího soudu zrušeno a věc tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.
Podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb., dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno po řízení provedeném podle dosavadních předpisů a proto Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (dále jen „OSŘ”).
Po zjištění, že přípustné dovolání (§238a odst. l písm. e/ OSŘ) bylo podáno osobou oprávněnou řádně a včas (§240 odst. 1, §241 odst. 1 OSŘ), přezkoumal napadené usnesení ve smyslu §242 odst. 1, 3 OSŘ.
Vady řízení uvedené v §237 odst. l OSŘ zjištěny nebyly.
Právní závěr o opožděnosti odvolání podaného žalovaným se opírá o aplikaci ustanovení §218 odst. písm. c) , §204 odst. l a §47 odst. 2 OSŘ a odvolací soud k němu dospěl na základě zjištění, která učinil z doručenky zásilky, kterou bylo žalovanému usnesení soudu prvního stupně doručováno.
Podle §47 odst. 1 OSŘ do vlastních rukou je třeba doručit písemnosti, u nichž tak stanoví zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to předseda senátu.
Podle §47 odst. 2 OSŘ nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li i nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
K prokázání důvodů dovolání ve smyslu §243a odst. 2 OSŘ provedl dovolací soud dokazování. Tak zjistil z potvrzení vystaveného M. p. a. s. v R. ze dne 15. 7. 2003, že žalovaný v období od ledna 2000 až do května 2000 pracoval na stavbě Vtl. Plynovodu PZP Ž. v prodloužených směnách a v nepřetržitém provozu. Toto tvrzení bylo prokázáno i pracovními výkazy stroje – bagru, na kterém žalovaný pracoval z kterých bylo zjištěno, že v době kdy mu bylo usnesení odvolacího soudu doručováno se v místě bydliště nezdržoval.
Z uvedeného je zřejmé, že pokud odvolací soud vycházel z toho, že žalovaný se v místě bydliště zdržoval v době rozhodné pro doručení rozsudku soudu prvního stupně ve smyslu §47 odst. 2 OSŘ, šlo o zjištění předčasné. Z toho pak vyplývá také nesprávný právní závěr o opožděnosti odvolání. Jestliže se žalovaný v místě bydliště, resp. na adrese, na kterou mu bylo doručováno, ve dnech 31. 1. až 10. 2. 2000 nezdržoval, je třeba za den doručení rozsudku žalobci považovat 11. únor 2000, kdy žalobce rozsudek na poště převzal. Odvolání podané na poště 23. února 2000 je včasné v rámci 15 denní odvolací lhůty, stanovené §204 odst. l OSŘ.
Dovolací důvody podle §241 odst. 3 písm. b) a d) OSŘ tak byly naplněny. Dovolací soud proto napadené usnesení odvolacího soudu za použití §243b odst. 1 a 2 OSŘ zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. ledna 2004
JUDr. Marie R e z k o v á , v. r.
předsedkyně senátu