ECLI:CZ:NS:2004:22.CDO.810.2004.1
sp. zn. 22 Cdo 810/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a Víta Jakšiče ve věci žalobců: A) J. Š. a B) M. Š., zastoupených advokátem, proti žalovaným: 1) obci K., zastoupené advokátkou, 2) F. J., 3) J. N., 4) J. M., 5) Z. S., 6) E. B., 7) Ing. R. R., 8) F. B., 9) Ing. F. T. a 10) J. T., zastoupenému advokátem, o odstranění závadného stavu, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. 6 C 247/98, o dovolání žalovaného 10) J. T. proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 21. července 2003, č. j. 44 Co 686/2000-60, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný 10) J. T. je povinen zaplatit žalobcům na nákladech dovolacího řízení částku 1 500,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. K. R.
Odůvodnění:
Okresní soud v Blansku (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 26. dubna 2000, č. j. 6 C 247/98-31, zamítl žalobu „na určení povinnosti žalovaným zdržet se zásahů do vlastnických práv žalobců k pozemku p. č. 423 (pozemek ve zjednodušené evidenci) zapsaném na LV 11 v katastru nemovitostí pro obec a k. ú. K., zejména na tento pozemek vstupovat a přes něj přejíždět, pozemek p. č. 455/4 (cesta) je nedílnou součástí pozemku p. č. 423 výše uvedeného v té části, pokud je na nich zakreslena v operátech katastru nemovitostí“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Brně jako soud odvolací k odvolání žalobců rozsudkem ze dne 21. července 2003, č. j. 44 Co 686/2000-60, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 1) a dále jej změnil tak, že žalovaným 2) a 3) a 5) až 10) uložil „povinnost zdržet se zásahu do vlastnických práv žalobců k pozemku p. č. 423 – pozemek ve zjednodušené evidenci zaps. na LV č. 11 pro obec a k. ú. K., zejména pak na tento pozemek vstupovat a přes něj přejíždět a to včetně části pozemku p. č. 455/4, jak je zakreslena v operátu katastru nemovitostí“. Dále rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný 10) J. T. dovolání z důvodů, že bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, že řízení je postiženo jinou vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§241 odst. 3 písm. a), b) a d) občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.] Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a řízení zastavil.
Žalobci navrhli zamítnutí dovolání, pokud nebude odmítnuto pro opožděnost.
Nejvyšší soud jako soud dovolací podle bodu 17. hlavy první části dvanácté zákona č. 30/2000 Sb. projednal a rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb.
Žalovaný L. B., v záhlaví rozsudku odvolacího soudu označený jako žalovaný 7), po rozsudku soudu prvního stupně 27. 12. 2000 zemřel. Jeho právními nástupkyněmi jsou dědičky E. B., pozůstalá manželka, a Ing. R. R., pozůstalá dcera.
Podle §240 odst. 1 OSŘ účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Rozsudek odvolacího soudu ve vztahu mezi žalobci a žalovaným 10) J. T. nabyl právní moci 19. září 2003. Posledním dnem jednoměsíční lhůty k podání dovolání byl 19. říjen 2003. Žalovaný 10) dne 13. listopadu 2003 zaslal dovolání telegraficky Krajskému soudu v Brně, které téhož dne písemně doplnil, a současně téhož dne je poštou zaslal Okresnímu soudu v Blansku. Dovolání je tedy zjevně opožděné. Žalovaní ve sporu neměli postavení nerozlučných společníků (§91 odst. 2 OSŘ), proto každému z nich jako samostatnému společníku (§91 odst. 1 OSŘ) běžela lhůta k podání dovolání zvlášť. Na závěru, že dovolání bylo podáno opožděně, nemohla nic změnit skutečnost, že rozhodnutí odvolacího soudu neobsahuje poučení o možnosti podat dovolání (srov. usnesení Ústavního soudu z 28. 11. 1997, sp. zn. III. ÚS 312/97, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení pod č. 21, sv. 9, str. 463).
Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného 10) jako opožděně podané odmítl [§243b odst. 4, §218 odst. 1 písm. a) OSŘ].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalovaný 10) nebyl úspěšný a žalobcům vznikly náklady (§243b odst. 4, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 OSŘ). Náklady řízení vzniklé žalobcům představují odměnu za jeden úkon právní služby – vyjádření zástupce k dovolání podle §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, která činí podle §8 písm. a), §10 odst. 3, §14 odst. 1, §15, §17 odst. 2 a §18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. částku 1 350,- Kč, a dále paušální náhradu hotových výdajů 150,- Kč podle §13 odst. 3 advokátního tarifu. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z §149 odst. 1 a §160 odst. 1 OSŘ.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li žalovaný 10) dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalobci podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 19. května 2004
JUDr. František Balák,v.r.
předseda senátu