ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.477.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 477/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce B. V. proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o návrhu na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 21/2001, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. prosince 2002, č. j. 22 Co 299/2002-25, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 30. 12. 2002, č. j. 22 Co 299/2002-25, potvrdil usnesení ze dne 20. 5. 2002, č. j. 20 C 21/2001-13, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 zamítl návrh žalobce na ustanovení zástupce pro řízení a osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž navrhl ustanovení zástupce pro dovolací řízení (§241 o.s.ř.).
Podle ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (1. 1. 2001) nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů.
Vzhledem k tomu, že v řízení o obnovu řízení proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 4. 2000, č. j. 20 C 27/99-34, soudy správně postupovaly podle občanského soudního řádu ve znění před novelou provedenou zákonem č. 30/2000 Sb. (srov. ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 16. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dovolání projednal a rozhodl o něm rovněž podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 1. 2001 (ustanovení části dvanácté, hlavy I, bodu 17. citovaného zákona) - dále jen „o.s.ř.“ a dospěl k závěru, že v dané věci brání rozhodnutí o dovolání nedostatek podmínky dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první o.s.ř.
Podle ustanovení §240 odst. l věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení §24l odst. l věty první o.s.ř. dovolatel musí být zastoupen advokátem nebo komerčním právníkem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem nebo komerčním právníkem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná [srov. ustanovení §241 odst. 1, 2 písm. a), odst. 4 o.s.ř. ve znění účinném od 19. 3. 2004].
Dovolání je mimořádný opravný prostředek, kterým lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Mimořádnost tohoto opravného prostředku odůvodňuje požadavek, aby účastník řízení (jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj ve smyslu ustanovení §21 odst. 1 o.s.ř. jedná), který se rozhodl dovolání uplatnit, měl právnické vzdělání nebo aby byl zastoupen osobou, která je podle zákona povolána poskytovat právní pomoc (advokátem, dříve i komerčním právníkem), jestliže sám nebo jeho zaměstnanec (člen) takového vzdělání nedosáhl.
Z ustanovení §24l odst. 2 věty druhé o.s.ř. vyplývá, že dovolatel - pokud nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná - musí být nejen při podání dovolání zastoupen advokátem (komerční právníci se stali s účinností od 1. 7. 1996 advokáty - srov. §57 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii), ale i požadavek, že tento procesní úkon může učinit jen prostřednictvím tohoto zmocněnce. Citované ustanovení představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze vydat rozhodnutí, kterým se řízení končí (rozhodnutí ve věci samé).
V posuzované věci žalobce podal vlastnoručně sepsané dovolání ze dne 17. 2. 2003, v němž žádá o přiznání bezplatné právní pomoci, aby mu mohl advokát sepsat řádné dovolání. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 18. 3. 2003, č. j. 20 C 21/2001-37, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2003, č. j. 64 Co 218/2003-51, byla žádost žalobce o ustanovení právního zástupce pro dovolací řízení zamítnuta. Usnesením ze dne 2. 12. 2003, č. j. 20 C 21/2001-54, Obvodní soud pro Prahu 2 žalobce vyzval, aby si ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení zvolil pro dovolací řízení právního zástupce z řad advokátů ve smyslu ustanovení §241 o.s.ř., a aby prostřednictvím advokáta podal řádné dovolání. Soud žalobce poučil, že nebude-li této výzvě vyhověno, bude dovolací řízení zastaveno. Usnesení bylo dne 18. 12. 2003 doručeno žalobci, který však na výzvu reagoval pouze dalším vlastnoručním přípisem a přes poučení dosud nedostatek povinného právního zastoupení neodstranil.
Je tedy zřejmé, že žalobce podal dovolání proti usnesení odvolacího soudu, aniž by při tomto úkonu byl zastoupen advokátem, a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že by sám měl právnické vzdělání. Nedostatek výše uvedené podmínky řízení (§241 odst. 1 věty první a §241 odst. 2 věty druhé o.s.ř.) nebyl dosud přes výzvu ve lhůtě soudem k tomu určené odstraněn, Nejvyšší soud České republiky proto dovolací řízení podle ustanovení §243c a §104 odst. 2 věty třetí o.s.ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 4 věty první, §224 odst. l a §146 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. dubna 2004
JUDr. Petr V o j t e k, v. r.
předseda senátu