ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.663.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 663/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobkyně B. D., zastoupené advokátem, proti žalovanému JUDr. J. V., o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 59 C 116/2000, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2001, č. j. 10 Co 714/2001 - 75, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě usnesením ze dne 4. 4. 2001, č. j. 59 C 116/2000 - 64, odmítl podle §43 odst. 2 o. s. ř. žalobu o náhradu škody podanou dne 28. 2. 1996 „s doplněním“ a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. 8. 2001, č. j. 10 Co 714/2001 - 75, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně prostřednictvím zástupce, který jí byl soudem prvního stupně ustanoven, tzv. blanketní dovolání, v němž sdělila, že jej odůvodní „později“. Dne 28. 12. 2001 bylo soudu prvního stupně doručeno podání žalobkyně ze dne 17. 12. 2001, nazvané jako „doplnění dovolání“, které bylo opatřeno jen vlastnoručním podpisem žalobkyně, v němž uvedla, že podané dovolání má podle jejího názoru po právní stránce zásadní význam, když odvolací soud nehodnotil řádně uváděné skutečnosti, jako „např. mimo jiné, že petit nebyl jasný, konkrétní a určitý“. Vyslovuje názor, že u okresního soudu mělo proběhnout ústní jednání, kterým se měly odstranit případné nejasnosti.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací věc přezkoumal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001, tj. poté co nabyl účinnosti zákon č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále též jen „o. s. ř.“), ve znění zákona č. 120/2004 Sb., neboť dovoláním je napadeno rozhodnutí odvolacího soudu vydané po 1. 1. 2001 a po řízení provedeném podle Občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.1. 2001 (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb.), a dospěl k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle §240 odst. 1 věty prvé o. s ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni.
Podle ustanovení §241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními předpisy. Podle odst. 2 tohoto ustanovení odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, §21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání. Podle odst. 3 tohoto ustanovení odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání. Podle odst. 4 tohoto ustanovení dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odst. 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo 26a odst. 3, která má právnické vzdělání.
Podle ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání, a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Podle ustanovení §42 odst. 4 o.s.ř. pokud zákon pro podání určitého druhu nevyžaduje další náležitosti, musí být z podání patrno, kterému soudu je určeno, kdo je činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li účastník zastoupen advokátem, může být podpis advokáta nahrazen otiskem podpisového razítka, jehož vzor byl uložen u soudu, kterému je podání určeno. Podání je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis, jestliže je to třeba.
Podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v §241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.
Z této úpravy tedy vyplývá, že dovolání musí kromě jiného obsahovat i vymezení dovolacího důvodu (způsobilé dovolací důvody jsou vymezeny v ustanovení §241a odst. 2, 3 o. s. ř.), a to tak, aby z jeho skutkového vylíčení bylo bez pochybností zřejmé, jaký důvod byl uplatněn; chybí-li v dovolání řádné vymezení dovolacího důvodu, není obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu, který je uplatněným dovolacím důvodem vázán, vymezen po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné z hlediska jeho správnosti přezkoumat - srov. §242 odst. 3 větu první o. s. ř. Dovolání musí obsahovat též obecné náležitosti, to znamená, že kromě jiného musí být zástupcem účastníka také podepsáno. Podpisem advokáta se ve smyslu §42 odst. 4 o. s. ř. rozumí vlastnoruční podpis advokáta, který může být nahrazen otiskem podpisového razítka. Podpis zmocněnce na dovolání je podstatnou náležitostí dovolání, jejíž nedostatek brání pokračování v řízení.
Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení NS ČR ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Původně odstranitelné vady dovolání se marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení §241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými.
Jak vyplývá z obsahu spisu, rozhodnutí odvolacího soudu bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 9. 11. 2001. Tímto dnem jí začala běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, která skončila dne 9. 1. 2002 (středa). Žalobkyně sice včas podala dne 6. 12. 2001 dovolání, avšak to nebylo odůvodněno. Její další podání ze dne 17. 12. 2001, doručené soudu prvního stupně dne 28. 12. 2001, nazvané jako „doplnění dovolání“, neobsahovalo označení dovolacího důvodu, neboť z vylíčení okolností, v nichž spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu, nebylo zřejmé, který z dovolacích důvodů taxativně uvedených v ustanovení §241a odst. 2 a 3 o. s. ř. považuje dovolatelka za naplněný; toto podání navíc nebylo, a to ani dodatečně, podepsáno advokátem, který byl žalobkyni ustanoven, ačkoliv k tomu byl vyzván usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 10. 2003, č. j. 59 C 116/2000 - 91, které mu bylo doručeno dne 31. 10. 2003.
Vzhledem k tomu, že zákonná lhůta, v níž bylo možno tyto nedostatky dovolání odstranit, marně uplynula, dovolací soud dovolání žalobkyně podle ust. §243c odst. 1 a §43 odst. 2 o. s. ř. odmítl, aniž se mohl zabývat dalšími okolnostmi.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. dubna 2004
JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu